Orientalista Yoni Ben Menahem: Abdulláhovy hrozby jsou určeny k uklidnění Paliho nepokojů v jeho vlastní zemi; chce vedle sebe IDF, nikoli palestinský stát.
Autor: Shimon Cohen, 18.5.2020 20:01
Problematice vyhlášení izraelské suverenity v Judeji a Samaří je věnována značná pozornost veřejnosti i politiků – Modrá a bílá vyjadřuje z reakce Jordánska na tento krok své obavy.
Strach byl v posledních dnech zesílen prohlášeními krále Abdullaha, z nichž vyplývá, že jeho země nevylučuje jakoukoli formu reakce, protože rozpad PA by přinesl chaos.
V rozhovoru s badatelem, orientalistou a mediální osobností Yoni Ben Menachem pro Arutz Shevu byly předestřeny obavy z králových varování, jakož i obavy vlastní izraelské politické scény. Ben Menachem řekl, že králova vyjádření nejsou ničím jiným než slovy k uklidnění Palestinců v jeho zemi.
„Král Abdullah je jiný než jeho otec, král Husajn. Žije v neustálém strachu a ve vztazích s Izraelem nedrží jednotnou linii. I vedoucí představitelé PA naznačují, že samotná PA vážně pochybuje o svých deklaracích, ve kterých hrozí Izraeli a údajně stojí za Palestinci.
„PA vydává prohlášení, protože se obává intifády Palestinců uvnitř Jordánska. Takže směrem k Izraeli vysílá své hrozby tak, aby to viděli Palestinci v Jordánsku. Jsou sice směřovány jakoby Izraeli, ale reálně jsou určeny domácí scéně samotného Jordánska.“
Ben Menachem uvádí, že už v roce 1988, uprostřed První intifády, otec současného krále Husajn oznámil, že jeho země dává od Judeje a Samaří ruce pryč a neměl tady žádné územní požadavky: „Vedoucí představitelé Fatahu se snaží hrozit Izraeli a jednoznačně dát najevo, že stojí na straně Palestinců, ale Jordánsko se vzdalo veškerých vazeb (na tato území).“
Při analýze důvodů těchto prohlášení jordánského krále Ben Menachem říká: „Má strach z rozruchu, pokud by mlčel. Obává se, že anexe 30% území Judeje a Samaří podnítí migraci ze Západního břehu na Východní břeh Jordánu a vzroste tu populace Palestinců. Další věcí je, že jakmile Izrael anektuje palestinská území, zmizí možnost zřízení (palestinského) státu a izraelská pravice řekne, že Jordánsko je jejich alternativním domovem; výrok Ariky Sharona, že „Jordán je Palestina“ je pro něj naprosto děsivý.“
Ben Menachem vzpomínal na své dny v pozici korespondenta Kol Yisrael během premiérování Arika Sharona: „Odhalil jsem tajný rozhovor mezi Sharonem a králem Abdullahem. Tehdy mu král řekl: „Neřeš všechno, co říkám. Musím něco říct, ale chci, aby vojáci IDF zůstali na jordánské hranici. Nechci tam palestinslé vojáky, to by pro ně mohlo být odrazovým můstkem na východ, pro změnu hášimovské vlády, jak se to už v minulosti stalo.““
V této souvislosti Ben Menachem uvádí, že palestinskou ambicí je vytvoření státu na obou stranách Jordánu. „Král Abdullah to dobře ví a tak Palestincům maže med kolem úst.“
Ben Menachem také poukázal na množství výhod, které hášimovské království ze smlouvy s Izraelem má. Těch by se nikdo nechtěl rychle zbavovat: „Známé věci jsou voda a plyn, které Izrael Jordánsku poskytuje, ale jsou tu i zřetelné bezpečnostní aspekty, ty se do světa moc neproklamují. Je zřejmé, že pokud má hášimovská vláda potíže, jako tomu bylo v době, kdy Jordánsku hrozila Sýrie, tak král volá na pomoc Izrael. Teď ví, že jediná věc, která mu nakonec může pomoct a zabránit kolapsu jeho režimu, je IDF a politický patronát, který vydává směrnice.
„Nemyslím si, že by král chtěl v Judeji a Samaří palestinský stát. Mimo jiné by také ztratil své postavení strážce svatých míst v Jeruzalémě. Tento status nebyl zpochybněn ani Trupovou Dohodou století. No a to je jak pro něj, tak pro celou královskou rodinu, velmi důležité, mají totiž za to, že pochází z proroka Mohameda. Krom toho děda současného krále zavraždil Palestinec právě na Chrámové hoře. Všechny tyto věci jsou králi Abdulláhovi dobře známy.“
Zeptali jsme se Ben Menachema také, zda samotná rétorika krále k izraelskému diskurzu nemůže vést vést ke ztížení jeho postavení v Jordánsku. Ben Menachem odpověděl: „Král má své vlastní zájmy a svůj vlastní plán. Má všechno promyšlené a naplánované. Vytváří úmyslnou dvojznačnost – neříká, jaký druh střetu má na mysli – jestli chce zmrazit mírovou dohodu nebo mluví o vojenském střetu.“
Aniž by to, ze zřejmých důvodů, podrobně rozváděl, dodal, že „v době, kdy s ním v Der Spiegelu vyšel rozhovor, vyslal král prostřednictvím obranných složek tajnou zprávu Izraeli.“
Pokud jde o Izraelce samotné, vyjádřil se Ben Menachem takto: „Izraelci přemýšlí o amerických volbách. Stále není jasné, co prezident Trump vlastně chce. Chce, abychom provedli anexi ještě před volbami a pomohli mu tak s evangelíky? Nebo má strach, že by to způsobilo konflikt na Blízkém východě, což by mu uškodilo? To zůstává nejasné a ani Pompeova návštěva to nijak neobjasnila. V příštích týdnech to snad bude lepší, ale je možné, že všechny záležitosti okolo anexe budou odloženy až po amerických volbách.“
