Pečeť, která je dalším důkazem života v židovském Chrámu v Jeruzalémě, byla nalezena při prosívání půdy v národním parku v údolí Zurim.

Autor: Aryeh Savir, TPS, 21. října 2021

Unikátní pečeť z doby Druhého chrámu, první svého druhu, která byla nedávno objevena, byla nalezena v půdě odebrané při výkopu prováděném podél základních kamenů Kotle (Západní zdi) severně od Davidova města v Jeruzalémě.

Působivé pečetidlo, nošené jako prsten, nese obraz ptáka, pravděpodobně holuba, vedle větvičky, která zřejmě zobrazuje vonnou rostlinu persimon, jednu ze složek kadidla vyráběného pro Chrám. Byla to drahá rostlina používaná k výrobě léků, mastí a parfémů.

Oválná pečeť z ametystu v odstínech fialové a lila má délku 10 mm, šířku 5 mm a její tloušťka je 7 mm.

Toto vyobrazení rostliny persimonu je zřejmě první, které bylo objeveno na archeologickém nálezu v oblasti Chrámové hory.

Pečeť byla nalezena během projektu prosévání půdy, který provozuje město David v národním parku Údolí Zurim.

Archeolog Eli Šukron, který z pověření Izraelského úřadu pro památky a Davidova města prováděl vykopávky u Západní zdi, vysvětlil, že „jde o důležitý nález, protože je to poprvé na světě, kdy byla objevena pečeť s popisem vzácné a slavné rostliny, o níž jsme se mohli dočíst pouze v pramenech a historických popisech“.

Podle badatelů se „ke konci období Druhého chrámu používání kamenných pečetí rozšířilo a stalo se běžnějším, ale ve většině dosud objevených pečetí s popisem rostlin se nacházejí rostliny, které byly v té době v Zemi izraelské běžné: vinná réva, datle a olivy, které patří k sedmi druhům“.

„Při zkoumání pečeti jsme si okamžitě všimli, že ovoce, které se na ní objevuje, se nepodobá žádnému z plodů, s nimiž jsme se dosud setkali,“ řekl profesor Shua Amorai-Stark.

Po důkladném prozkoumání nálezu vědci vyslovili hypotézu, že se jedná o rostlinu parfémovník perský.

Amorai-Stark vysvětlil, že „holubice je pozitivním motivem v helénistickém, římském a židovském světě. Symbolizuje bohatství, štěstí, dobro a úspěch“.

Dále poznamenal, že rytina na pečeti může dosvědčit totožnost osoby, která prsten nosila. „Pokud se skutečně jedná o proslulé a drahé ovoce persimmon, pak je pravděpodobné, že majitel pečeti byl zámožný Žid, protože produkci a obchod, který se odehrával kolem rostliny persimmonu, v té době ovládali Židé žijící v okolí Mrtvého moře, kde se ovoce pěstovalo. Je možné, že majitelem pečeti byl člověk, který měl sad na pěstování persimonu.“

Někteří komentátoři Bible identifikují persimony v seznamu darů, které královna ze Sáby věnovala králi Šalomounovi. Ve spisech historika Josefa ben Matityahu (Flavius Josephus) se uvádí, že Marcus Antonius daroval své milé Kleopatře jako dar persimonové háje.

Projekt Emek Tzurim je rozsáhlý archeologický projekt, který nabízí veřejnosti možnost vyzkoušet si archeologickou činnost bez nutnosti předchozích znalostí. Projekt přinesl několik významných nálezů, včetně pečeti z období Prvního chrámu, mincí z různých období Jeruzaléma, hrotů šípů, šperků a dalších.