Dovedu si představit, že Izrael došel k názoru, že je v tom zase sám a když je někdo sám, tak prostě asi musí něco udělat. A bylo jasné, že diplomaticky to nepůjde.

Jestli se Izraelci něčeho nebojí, tak je to risk. A to risk podložený chladnokrevnou kalkulací, dokonalou přípravou, mimořádnou osobní statečností jejich vojáků a odvahou politického vedení, i když třeba tuto vládu já osobně považuji za špatnou. Tento můj pohled je dán hlavně jejím personálním složením a důvodem proč je to tak složeno jak je. Ale to by bylo na samostatný článek. A nechci rozčilovat čtenáře, protože vím, že většina čtenářů je z této vlády nadšena.

Zdá se, že celá ta dvanáct dní trvající válka mezi Íránem a Státem Izrael byla skrytě podpořena Donaldem Trumpem a jeho lidmi. Ale poměrně logicky nechtěly USA být tím, kdo na Írán udeří první. Takže se jednalo a jednalo, vyhlašovala se ultimáta a zase se od nich ustupovalo. Dávaly se podivné termíny do kdy musí Írán něco říci a nebo udělat, a ten to logicky nic neříkal a nedělal a plány na útok se vybrušovaly.

Bylo na čem stavět – první kolo:

Dne 13. dubna 2024 zahájily Islámské revoluční gardy ve spolupráci s několika islamistickými milicemi podporovanými Íránem odvetné útoky proti Izraeli, při nichž byla použita vyčkávací munice – drony, střely s plochou dráhou letu, a balistické rakety včetně několika hypersonických střel. Írán uvedl, že šlo o odvetu za izraelský letecký útok na íránský konzulát v Damašku, kdy byli zabiti dva íránští generálové. V rámci útoku bylo na Izrael včetně Golan vysláno přibližně 170 bezpilotních letounů, přes 30 střel s plochou dráhou letu a více než 120 balistických raket.

Izrael odráží útok v noci 13. dubna 2024

Izraeli se s pomocí spojenců – USA, Spojené království, Francie a Jordánsko – podařilo zlikvidovat 99 % raket a dronů. Izraelské obranné síly přiřadily obranné akci kódové označení Železný štít. Údery způsobily menší škody na letecké základně Nevatim v jižním Izraeli, která však zůstala v provozu. Během náletů bylo zraněno 31 lidí, včetně dítěte. Jednalo se o největší útok bezpilotními letouny ve vojenské historii. Útoky kritizovalo jak OSN, tak řada světových lídrů a politických analytiků, kteří varovali před plnohodnotnou regionální válkou.

Grafické vyobrazení útoku na Izrael v tento těžký den

Odpaliště raket se nacházela v Tabrízu, Kášánu a na předměstí Teheránu. Írán se k odpovědnosti za útok přihlásil ve státní televizi. Ve vysílání bylo uvedeno, že se jedná pouze o „první vlnu“.

Při úderech byli lehce zraněni dva izraelští civilisté. Několik Palestinců v Jerichu bylo v důsledku dopadu trosek raket zraněno a jeden byl zabit.

Izraelské vojenské síly uvedly, že jejich vybavení nebylo nijak poškozeno. Ale zakázaly zveřejňovat fotky míst, kde došlo k dopadům raket. Mezi zasaženými místy byl Tel Aviv, Dimona, Hod ha Šaron, Beer Šeeva, Rišon le-Cijon a palestinská vesnice u Jeninu. Jedna raketa dopadla na otevřené prostranství v severní části Tel Avivu a poškodila restauraci, zatímco jiná zničila školu v Chadeře. V Hod ha-Šaronu bylo poškozeno více než sto domů. Důvod zákazu byl asi dvojí – pokud škody byly větší než Izrael přiznal, není potřeba dodávat munici íránské propagandě. A nebylo asi potřeba ještě více jitřit duše izraelské populace.

Videa pořízená televizí CNN ukazují, že na leteckou základnu Nevatim dopadlo značné množství raket. Není jasné, jak velké škody tento útok způsobil; íránská média uvedla, že bylo zničeno několik nejmodernějších izraelských letadel, ale neposkytla žádné důkazy, které by toto tvrzení potvrzovaly. Mimo jiné byla zasažena také  letecká základna Tel Nof, ve které pravděpodobně vybuchl sklad munice. Írán zaútočil také na sídlo Mosadu, avšak neúspěšně.

Izrael odpověděl dvěma útoky. Už 18. dubna zaútočil Izrael na Írán. Během útoků Izrael zničil protivzdušnou obranu střežící jaderné zařízení Natanz.

Dne 19. dubna 2024 potom Izrael při náletu zasáhl leteckou základnu poblíž středoíránského města Isfahán. Íránská média informovala o explozích v důsledku práce protivzdušné obrany. Podle americké stanice ABC odpálila izraelská letadla 3 rakety na radarovou stanici íránské protivzdušné obrany poblíž Isfahánu. Rakety byly podle informací stanice ABC odpáleny mimo vzdušný prostor Íránu. Izrael oficiálně odpovědnost za útok nepřijal. Íránští představitelé zpochybnili možnost, že by za útokem stál Izrael. Izrael s útokem nespojují ani íránská média. Uvedením Izraele jako útočníka by musel Írán reagovat odvetnou akcí, na čemž neměl zájem a ani žádnou odvetnou akci neplánoval.

Obrázek ze zahraničí – jedna ze základen PVO a PRO u Isfahanu, zničena 19.4.2024

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir na svém účtu na síti X nazval tento útok slabým, za což si vysloužil od řady izraelských politiků ostrou kritiku, neboť tím útok spojil s Izraelem.

Podle nejmenovaného izraelského představitele se nemělo jednat o útok, ale o demonstraci, že Izrael je schopen zasáhnout území Íránu. Stanice CNN přinesla informaci anonymního zdroje z vládních úřadů Spojených států amerických, který tvrdil, že útok provedl Izrael a že Spojené státy byly dopředu informovány, ale s útokem nesouhlasily.

Podle íránských představitelů se nejednalo o útok, ale o infiltraci provedenou zevnitř Íránu. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii nevznikly žádné škody na íránských jaderných zařízeních.

A jak šel čas, přišlo druhé kolo.

Dne 1. října 2024 vypálil Írán v rámci probíhajícího konfliktu mezi ním a Státem Izrael okolo 180 raket na Izrael. Ze strany Íránu se jedná o největší eskalaci napětí od začátku konfliktu. Írán přiřadil útokům kódové označení Skutečný slib 2.

Jedna z mnoha fotografií – útok Íránu na Izrael

Útok způsobil, že se po celé zemi rozezněly sirény. V mnoha částech země, včetně Tel Avivu  a Jeruzaléma, se ozvaly výbuchy. Několik raket zasáhlo opět izraelskou Leteckou základnu Nevatim v poušti Negev. Írán uvedl, že útok byl odvetou za smrt Hasana Nasralláha a dalších vysokých představitelů Hizballahu, kteří zahynuli při leteckém útoku na hlavní ústředí Hizballáhu v Bejrútu, a za smrt Ismália Haníi a Abbase Nilforúšána. Nasralláhova smrt znamenala významnou ránu pro takzvanou Osu Odporu, neformální politickou a vojenskou koalici na Blízkém Východě vedenou Íránem.

Vedle útoku z dubna 2024 se jedná teprve o druhý otevřený útok, Izrael oznámil, že se mu podařilo zachytit „velké množství“ raket. Izraelské obranné síly opět zakázaly zveřejňovat fotky míst, kde došlo k dopadům raket. Americký Pentagon potvrdil, že jeho marína vypálila asi 12 střel za asistence blíže nespecifikovaných partnerů. Jordánské království rovněž uvedlo, že jeho protivzdušná obrana zachytila řadu raket a dronů. Izraelský premiér prohlásil, že Írán udělal „velkou chybu“, a slíbil, že za ni „zaplatí“. Spojené státy se zavázaly spolupracovat s Jeruzalémem, aby Írán zaplatil za své činy. Írán pohrozil, že v případě odvety provede „drtivé útoky“.

Dne 26. října 2024 zahájil Izrael v rámci probíhajícího íránsko-izraelského konfliktu sérii leteckých úderů na Írán.

Izraelské letouny F-35 Adir na cestě do Íránu

Podle izraelské armády byly údery zaměřeny na íránské vojenské cíle, včetně prostředků protivzdušné obrany a zařízení na výrobu raket. IOS dodaly, že všechny letouny se bezpečně vrátily. Údery byly provedeny v reakci na íránské útoky na Izrael z 1. října toho roku.  Poprvé od irácko-íránské války Írán čelil tak dlouhotrvajícímu útoku ze strany zahraničního nepřítele. IOS přiřadily útokům kódové označení Dny pokání.

Izrael několik hodin před útoky informoval Írán, co bude jeho cílem, a varoval jej před odpovědí. Útoků se zúčastnilo více než 100 letounů, včetně stíhaček F-35 Lighting I.Adir, tankerů a špionážních letadel. Údery byly vedeny ve třech vlnách přibližně od druhé hodiny ranní izraelského času až do rozbřesku. Díky pravidelným izraelským útokům na radarová stanoviště v Sýrii spojená s Íránem neměl Írán dostatek informací.

Při těchto nepravidelných útocích byly v prvním pořadí ničeny speciální radiolokátory dalekého dosahu systému Ghadir, původem z Ruské federace. Ty mají dosah od 1 100 do 1 200 kilometrů a výškový snad až 300 kilometrů. Během obou akcích Izraele proti Íránu, které předešly té poslední bylo zničeno všech pět. Vzhledem k probíhající válce na Ukrajině není Ruská federace schopná tyto radary ani opravit ani nahradit. Dále byly ničeny radiolokátory jednotlivých letištních základen, a významných protiletadlových a protiraketových systému, například ruského S300. Díky tomu íránská PVO postupně slepla a nebylo v silách Íránu to napravit.

Jeden z pěti speciálních radiolokátorů Ghadir zničených v říjnu 2024 izraelskými piloty v Íránu.

V 1:48 místního času se v iráckém Irbílu rozezněly sirény a reproduktory na tamním letišti vyzývaly občany, aby se schovali do bunkrů. Íránská státní televize informovala o výbuších v Teheránu. Dva arabští představitelé uvedli, že cílem útoku byl pravděpodobně sklad zbraní a vojenský úřad či kasárna. Výbuchy byly hlášeny také poblíž mezinárodního letiště Imána Chomejného v hlavním městě. Terčem úderů se stala íránská města Karadž, Mašhad, Kermánšáh, Zandžán a syrský Damašek. Televize al-Arabí zveřejnila video, na kterém jsou vidět škody způsobené na továrně na vojenské drony jižně od Teheránu.

Podle dvou íránských představitelů byly údery v provincii Teherán zaměřeny na vojenské cíle, včetně základen Islámských revolučních gard a vojenského komplexu Parčín. Podle Izraele se právě v tomto komplexu pracuje na íránském jaderném programu. Tedy na technologiích jak složit případnou jadernou hlavici či nálož. Současně se zde soustředilo se vší pravděpodobností i vše důležité pro výrobu tuhých raketových pohonných hmot pro íránský program vývoje a výroby taktických, operačně taktických a operačních raket.

MAAE zde v roce 2016 nalezla informace o jaderných zbraních. David Albright, bývalý inspektor OSN pro jaderné zbraně, poznamenal: „Komerční satelitní snímky, byť s nízkým rozlišením, naznačují, že v Párčínu byly poškozeny tři budovy, včetně dvou, ve kterých se míchá palivo pro balistické rakety“.

Při útocích byli zabiti čtyři vojáci Islámských revolučních gard. Snímky padlých ukázaly, že dva vojáci patřili k PVO, což naznačuje, že cílem byly protiletadlové raketové komplety.

Základna Parčím, zničené objekty říjen 2024

Íránská tisková agentura napojená na Islámské revoluční gardy oznámila, že byla napadena vojenská zařízení na západě a jihozápadě Teheránu, jakož i základny v provinciích Ilám a Chúzistán. Údajně byli zabiti čtyři íránští vojáci. Izraelský představitel uvedl, že „po této operaci zaměřené na íránské prostředky protivzdušné obrany a zařízení na výrobu raket může nyní Izrael operovat v íránském vzdušném prostoru s větší volností“.

Izraelské obranné síly prohlásily, že v reakci na „měsíce trvající útoky íránského režimu proti Izraeli“ provedly „přesné a cílené údery“. Američtí představitelé potvrdili, že USA byly o operaci předem informovány, ale nezúčastnily se jí. Írán útoky bagatelizoval, poskytl o nich minimum informací a pohrozil, že civilisty, kteří poskytnou „nepřátelským“ médiím důkazy o útocích, tvrdě potrestá.

Z toho, co jsem zde zatím uvedl jednoznačně mohu učinit tento závěr.

To, co se stalo v červnu roku 2025, tedy co skončilo před pár dny, bylo vyvrcholení dlouhodobě připravované izraelské operace, která měla za cíl maximálně poškodit íránský jaderný a raketový program. Poničit je tak, aby přestaly být hrozbou.

Tolik tento první díl a já budu pracovat na druhé části, tedy na dvanáctidenní íránsko-izraelskoamerické válce.