„Čtu noviny, sleduji televizi… Nezajímá mě to. Zajímám se o své děti, vnoučata, budoucnost naší země. Oni nás nenávidí. Podívejte se na Francii, Anglii, Švédsko, Belgii – oni už své země ztratili…“
„Kdybychom dělali to, z čeho nás obviňují, možná by dnes byl naživu. Tolik našich vojáků, kteří zemřeli, by dnes bylo naživu.“
Boje v Gaze budou podle očekávání trvat od dvou do více než šesti měsíců…
„Splnili jste svou misi skvěle. Provedli jste nejrychlejší nástup, jaký jsem kdy viděl. Výsledky se zdají být velmi dobré…“
„Postupujeme a nezastaví nás nic jiného než návrat rukojmích… nejednoznačnost je naše taktika; nebudeme se s Hamásem dělit o naše plány – uvidí naše akce na místě.“
„Hútíové oznámili, že již nechtějí bojovat. Prostě nechtějí bojovat a my to budeme respektovat a bombardování zastavíme. Kapitulovali. Ale co je důležitější, budeme se řídit jejich slovy. Říkají, že už nebudou vyhazovat lodě do povětří…“
„Sionisticko-americký útok na přístav Hodeidah a cementárnu v Bajilu je ohavný zločin, který neprojde mlčením… Naše odpověď přijde brzy… bude bolestná a překvapivá.“
Necelý měsíc po obnovení bojů v pásmu Gazy zveřejnily IDF a Šin Bet seznam úspěchů, včetně likvidace vysoce postavených teroristů, úderů na velitelská centra a infrastrukturu a zabrání území v pásmu Gazy.
Jedinou pákou, jak na teroristickou skupinu v současnosti tlačit, zůstávají vojenské operace.
Proč vůdci Hizballáhu nezahájili 7. října souběžnou invazi do Izraele? Hizballáh byl na takovou invazi mnohem, mnohem lépe připraven…
„Tento kolaps je přímým důsledkem naší silové akce proti Hizballáhu…“
V době, kdy Izraelské obranné síly pokračují v operacích v oblasti Džabalíja na severu Gazy, někteří obyvatelé hlásí, že na ně Hamás útočí, aby…
„Vyzývám vás, abyste stáhl UNIFIL z pevností Hizballáhu a z bojových zón. IDF o to opakovaně žádala a setkala se s opakovaným odmítnutím, což má za následek, že teroristům Hizballáhu poskytují lidské štíty.“
… řada vojáků a odborníků do této doby zdůraznila výrazný rozdíl mezi tolik kritizovaným výkonem IDF při poslední invazi, během druhé libanonské války v roce 2006, a dnes.
Izrael se na válku proti Hizballáhu připravoval několik let a hned po druhé libanonské válce vybudoval zpravodajský systém, který zahrnoval mnoho informátorů uvnitř teroristické organizace.
V rámci možné ofenzívy byly povolány k severní hranici dvě záložní brigády IDF: „Vaše boty, vstoupí na území nepřítele…“
„Akce, kterou IDF podnikla v Dahíji, je významná, důležitá a silná. Máme jasný cíl – zajistit bezpečný návrat izraelských severních komunit do jejich domovů – a přijmeme všechna nezbytná opatření, abychom ho dosáhli.“
„Kdokoli zmasakruje naše děti, draze za to zaplatí.“
„V posledním týdnu nebo dvou byly zajaty stovky teroristů a to, co říkají o tom, co se s nimi stalo, vypovídá o všem. Říkají, že Hamás se hroutí zevnitř, cena, kterou platí, je velmi vysoká…“
„Říkám to zcela jasně: Hamas má na výběr. Může se vzdát, propustit rukojmí, a tím pádem mohou občané Gazy oslavit svatý svátek ramadán,“ řekl Gantz…
„Nejdřív jsme si mysleli, že přivezou jen mužské týmy, ale ženy tu byly po celou dobu této války. A to, že jsme dokázaly splnit rozkazy, ukazuje, že zvládneme všechno.“
„Operace Zlatá ruka“ byla plně úspěšná, vojákům IDF se podařilo osvobodit dva rukojmí bez ztrát na životech na izraelské straně a povznést tak celý národ.
„Jednoznačný pokyn, který jsem dal letectvu, zní: nasměrovat letadla na sever a být připraveni na jakékoli zlo, které může nastat. Jsme připraveni, udržujeme pohotovost…“
Velké síly 98. divize izraelské armády zahájily v pondělí velkou ofenzívu do západního Chán Júnisu na jihu Gazy, oznámila IDF po několika dnech bez zpráv o izraelském postupu v bojích.
Od 7. října mám pocit, jako by tu byly tisíce lidí, kteří nosí jídlo, čokoládu, všechno. Opravdu mám pocit, jako by mě obklopoval celý národ, jako bychom byli všichni jednotní.“
„Požadovali, abychom nevstupovali do Pásma, abychom nevstupovali do Gazy, abychom nevstupovali do Šífy, abychom souhlasili s úplným příměřím. To vše jsme odmítli. Trváme na svých existenčních…“