IDF ve svém hodnocení uvádí, že Hamas pravděpodobně před nadcházejícími volbami vyvolá konfrontaci.

Od: Arutz Sheva, 13.2.2019 18:15

Ve středu byla generálnímu štábu IDF předložena Každoroční zpráva pro rok 2019, což není ani měsíc poté, co nadporučík generál Aviv Kochavi převzal funkci náčelníka generálního štábu IDF.

Situace na hranici s Gazou je považována za nejnáročnější bezpečnostní otázku, které Izrael po Íránu čelí. Zpravodajské oddělení odhaduje, že potenciál pro ofenzivní iniciativu Hamasu a Islámského džihádu je velmi vysoký a může se objevit i před volbami do Knessetu v dubnu.

Útočná iniciativa může mít podobu útoku pocházejícího z tunelu, zacílené operace, jako je střelba do autobusu a vše, co by šokovalo, aniž by to Izrael přimělo k válce, ale přesto vyvolalo výraznou izraelskou reakci.

Hamas čelí významným výzvám a chce zrušit obléhání Gazy. Teroristická skupina je proto ochotna zrealizovat akce, které by Izrael donutily vyčerpat všechny jeho možnosti a období před volbami může být pro ně ten správný čas.

Podle této zpravodajské analýzy má region Judeje a Samaří strategický potenciál pro eskalaci, ale ne takový jako Gaza. Podle zprávy může být příčinou eskalace odhalení mírového plánu prezidenta Trumpa, odchod Mahmúda Abbáse nebo něco, co by mohlo způsobit okamžité zhoršení situace na místě.

Co se týče situace na severu, Sýrie, nebo, jak ji nazýváme v obranných složkách – Sadadistán, je také výzvou, při které vzroste pravděpodobnost scénářů, kde mudeme muset s ohledem na útoky na Izrael, reagovat.

Pokud jde o Hizballah a Libanon, plán jejich útoků byl těžce narušen, ale nikoli zcela neutralizován, zničením přeshraničních útočných tunelů Hizballahu. Hizballah dnes nemá schopnost v Libanonu vyrábět přesné rakety, ale stále se snaží, aby to změnil.

Írán je ovšem „základním kamenem“, který spojuje prakticky všechny hrozby v regionu. Sankce vedly k vážné hospodářské krizi. Například ceny banánů vzrostly o stovky procent, stejně jako ceny ostatních základních produktů, ale Teherán se bude muset teprve rozhodnout, jak zareaguje na zrušení jaderné dohody a obnovení amerických sankcí.

Pokud se Íránci rozhodnou jednostranně porušit dohodu, mohou do jednoho roku obnovit schopnost obohacování a během dvou let vybudovat jadernou bombu. Alternativně mohou buď počkat, dokud Trumpovi nevyprší mandát, nebo vyslat signál, že jsou ochotni dohodu prodiskutovat a získat tak čas.

Novou výzvou pro bezpečnostní situaci je Turecko, které je definováno jako „rostoucí nepřátelská síla“. Vojenské zpravodajství vyčlenilo více svých zdrojů, aby se dozvědělo, co se v Turecku pod Erdoganem děje.

Generálporučík Aviv Kochavi svůj první měsíc v pozici náčelníka generálního štábu věnoval těmto záležitostem a uskutečnil svou první návštěvu jižního velení IDF a pásma Gazy, kde se seznámil s operačními plány pro příští rok a odsouhlasil je.

Kochavi, na eliminaci hrozby raket, nařídil zrychlení výroby systému Iron Dome. Do konce roku bude mít Izrael v provozu a v rezervě osm baterií Iron Dome.

Ve světle každoročního posuzování zpravodajství armáda chápe, že boje v budoucích válkách budou rychlejší, výbušnější a rozšíří se i do vzdálených oblastí. Nový náčelník se proto rozhodl rozšířit terénní výcvik IDF. Každé dva roky budou obrněné a ženijní síly provádět 17 týdnů výcviku a 17 týdnů nasazení s pěchotními brigádami, což bude každý rok vyžadovat povolání dalších 15 rezervních praporů.

Další otázka, kterou se náčelník generálního štábu rozhodl ve světle poučení z minulosti řešit, je vytvoření ředitelství vojenských cílů, které bude sdílet letectvo a pozemní síly s důrazem na zpravodajské služby, a které bude shromažďovat informace o dalších cílech za účelem zvýšení efektivity vojenských akcí.

Na základě rozkazu zpřístupnit informace v reálném čase, pracuje nyní IDF na vyspělé opereční internetové síti, která bude rychleji, efektivněji a spolehlivěji sbírat shromážděné informace.

Dalším rozhodnutím, které náčelník štábu přijal, když nastoupil do úřadu, bylo posílit operační pohotovost dodáním zbraní, optiky a protitankových střel k posílení reakční schopnosti armády v terénu.