Očekává se, že izraelští a jordánští představitelé brzy uspořádají zvláštní konferenci, na níž budou diskutovat o nedávných střetech na Chrámové hoře a o budoucnosti správcovství nad tímto místem.

Autor: Aryeh Savir, TPS, 8. května 2022

„Všechna rozhodnutí týkající se Chrámové hory a Jeruzaléma bude přijímat vláda Izraele, která je suverénem města, bez ohledu na zahraniční ohledy,“ prohlásil premiér Naftali Bennett, čímž zřejmě odmítl požadavky Jordánska na větší kontrolu Chrámové hory.

Bennett svým projevem na začátku nedělního zasedání vlády zřejmě reagoval na seznam požadavků vypracovaný Jordánskem, který předložilo Bidenově administrativě a v němž požadovalo snížení izraelské přítomnosti na Chrámové hoře, včetně omezení přítomnosti policie a zvýšení jordánské kontroly nad tímto místem.

Podobně Mansúr Abbás, šéf islamistické strany Ra’am a člen Bennettovy koalice, v sobotu prohlásil, že se vrátí k podpoře koalice na základě souhlasu jordánského krále Abdalláha II, který je podle něj právoplatným správcem Chrámové hory a měl by o svatém místě rozhodovat. Ra’am zmrazil své členství v koalici a varoval, že strana podnikne, kvůli přítomnosti Izraele na Chrámové hoře, drastičtější kroky.

„Rozhodně odmítáme jakékoli zahraniční vměšování do rozhodování izraelské vlády. Stát Izrael bude samozřejmě i nadále zachovávat uctivý postoj k příslušníkům všech náboženství v Jeruzalémě, jak jsme to dělali a budeme dělat i nadále. Sjednocený Jeruzalém je hlavním městem pouze jednoho státu – Státu Izrael,“ prohlásil Bennett.

Očekává se, že izraelští a jordánští představitelé brzy uspořádají zvláštní konferenci, na níž budou jednat o nedávných střetech na Chrámové hoře i o budoucnosti svěřenectví nad tímto nejposvátnějším místem judaismu.

Poté, co Izrael v šestidenní válce v roce 1967 osvobodil jeruzalémské Staré město, umožnil muslimskému Waqfu, aby si nad Chrámovou horou, kde kdysi stály dva židovské chrámy, ponechal správu. Následující izraelské vlády povolily této organizaci podporované Jordánskem určitou míru autonomie.

V průběhu let bylo Waqfu povoleno provádět na Chrámové hoře politiku, která diskriminuje nemuslimy. Například, ačkoli je na místo přístupná řada bran, nemuslimové mají povolen vstup pouze jednou z nich.

Návštěvy Židů na Chrámové hoře jsou omezeny časově, prostorově i počtem návštěvníků v daném okamžiku. Ačkoli se práva Židů na uctívání na tomto místě v posledních letech zlepšila, stále je zde mnoho nedostatků a Stát Izrael dosud neposkytl Židům navštěvujícím Chrámovou horu plnou svobodu uctívání.

Několikrát byl Židům vstup na Chrámovou horu zakázán na základě muslimské agitace nebo obav, že by židovská přítomnost na místě mohla muslimy vyburcovat.

Zatímco muslimové mají na svaté místo volný vstup, Židé jsou kontrolováni detektory kovů, podstupují bezpečnostní prohlídky a mají zakázáno přinášet na místo židovské náboženské předměty.