Premiér Jair Lapid: „Jedná se o historický úspěch, který posílí bezpečnost Izraele, přinese miliardy do izraelské ekonomiky a zajistí stabilitu na severní hranici.“

Autor: Maayan Hoffman 11. října 2022

Představitelé Izraele a Libanonu oznámili, že v zásadě přijali dohodu o námořní hranici mezi oběma zeměmi, kterou zprostředkovaly Spojené státy.

„Všechny naše požadavky byly splněny a změny ty, které jsme požadovali, aby byly korigovány,“ uvedl v úterý brzy ráno ředitel Rady národní bezpečnosti a vedoucí izraelského vyjednávacího týmu Eyal Hulata. „Ochránili jsme bezpečnostní zájmy Izraele a jsme na cestě k historické dohodě.“

Podobně i hlavní libanonský vyjednavač Elias Bou Saab v pondělí večer agentuře Reuters řekl, že „pokud vše půjde dobře, úsilí Amose Hochsteina by mohlo bezprostředně vést k historické dohodě“.

Hochstein působí jako zvláštní vyslanec a koordinátor pro mezinárodní energetické záležitosti a vede Úřad pro energetické zdroje Bílého domu. Zprostředkovává námořní dohodu mezi oběma zeměmi již více než rok. Poslední verze dohody byla Saabu představena v pondělí večer.

„Libanon měl pocit, že zohledňuje všechny požadavky Libanonu, a věříme, že druhá strana by měla mít stejný pocit,“ řekl Bou Saab agentuře Reuters.

Dohoda má ukončit spor o oblast Středozemního moře o rozloze 330 čtverečních mil a o plynová pole Karish a Qana, která mají potenciální hodnotu v řádu miliard dolarů a leží v ní.

„Jedná se o historický úspěch, který posílí bezpečnost Izraele, přinese miliardy do izraelské ekonomiky a zajistí stabilitu naší severní hranice,“ uvedl v neděli premiér Jair Lapid.

O víkendu dal Izrael řecko-britské energetické společnosti Energean zelenou k zahájení testování plynovodu Karish s cílem zahájit plný provoz během několika týdnů. Izrael uvedl, že nebude čekat na podpis dohody, aby mohl pokračovat v provozu plynovodu. A to navzdory hrozbám šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha, že jeho teroristická skupina zaútočí na Izrael, pokud zahájí průzkum v Kariši před uzavřením námořní dohody.

Jen před několika dny Lapid předložil bezpečnostnímu kabinetu základy dohody přijatelné pro Izrael a odmítl libanonské požadavky na změny. Jeho úřad však uvedl, že o víkendu a na začátku svátku Sukot probíhal prostřednictvím Hochsteina intenzivní dialog mezi libanonskými a izraelskými vyjednávacími týmy.

Do podpisu dohody zbývá ještě hodně času, mimo jiné i proto, že Izrael je před dalšími volbami a je ustavena přechodná vláda. Dohodu musí schválit vláda a poté ji předložit k hlasování Knesetu, k čemuž podle premiéra Jaira Lapida pravděpodobně dojde až po volbách.

Lapid v neděli pověřil tajemníka kabinetu Šaloma Šloma, aby svolal zasedání bezpečnostního kabinetu, po němž bude následovat zvláštní zasedání vlády, na němž bude dohoda předložena ke schválení vládě, a teprve poté bude předložena Knesetu.

Bývalý premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že dohoda je „kapitulací“ Izraele před Hizballáhem.

V pondělí večer na Twitteru napsal: „Lapid a Gantz se vzdali vydírání Hizballáhu za zády občanů Izraele a Knesetu a v rámci likvidačního prodeje převádějí izraelský strategický majetek Hizballáhu. Hizballáh použije miliardy dolarů z prodeje plynu na vyzbrojení raketami a střelami, které použije proti izraelským občanům, a Írán se postaví před Roš Hanikru a izraelské zásoby plynu.

„Tato slabá a amatérská přechodná vláda nemá žádný mandát k tomu, aby učinila tak nebezpečné rozhodnutí na černo, jen několik dní před volbami,“ uzavřel Netanjahu.

Netanjahu svá prohlášení učinil navzdory zprávám, že všichni šéfové obranného establishmentu od náčelníka generálního štábu až po šéfa Mosadu se domnívají, že dohoda odpovídá bezpečnostním zájmům Izraele.

Političtí představitelé izraelským médiím sdělili, že je nepravděpodobné, že pokud bude Kneset o dohodě hlasovat před volbami nebo po nich, že by Netanjahu jejímu pokračování zabránil, protože chápe její důležitost.