Premiér Benjamin Netanjahu na zasedání vlády hovořil o jednáních s Íránem a útocích v Libanonu a uvádí, že USA „nemohly tolerovat flagrantní porušení“ dohody o jednáních ze strany Íránu.

Autor: Nitsan Keidar 13. dubna 2026, 15:13

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí promluvil na zasedání vlády a sdělil důvod, proč se USA a Íránu nepodařilo dosáhnout dohody, a také další kroky v Libanonu.

Netanjahu sdělil: „Včera jsem hovořil s viceprezidentem JD Vancem. Zavolal mi ze svého letadla na cestě zpět z Islámábádu. Podrobně mě informoval, jak to členové této administrativy dělají každý den, o průběhu jednání; v tomto případě o krachu jednání.“

„K rozkolu došlo na americké straně, která nemohla tolerovat flagrantní porušení dohody o zahájení jednání ze strany Íránu. Dohoda zněla, že střelba ustane a Íránci okamžitě otevřou průlivy. Neudělali to. Američané to nemohli akceptovat.

„Také mi dal jasně najevo, že ústředním bodem agendy prezidenta Trumpa a USA je odstranění veškerého obohaceného [jaderného] materiálu a zajištění, aby v příštích letech, a to možná po celá desetiletí, nedocházelo k žádnému obohacování v Íránu. Na tom se soustředí a samozřejmě je to důležité i pro nás.“

Netanjahu dodal: „Jelikož Írán porušil pravidla, prezident Trump se rozhodl uvalit na něj námořní blokádu. My samozřejmě tento pevný postoj podporujeme a jsme v neustálé koordinaci s USA. Řeči, jako by mezi námi byla neshoda, jsou naprostým opakem. Kdokoli, kdo byl přítomen během tohoto hovoru a během každodenních rozhovorů, které vedeme s prezidentem a jeho lidmi, jeho štábem, to může dosvědčit. Jedná se o koordinaci, jaká tu nikdy předtím nebyla; je tu něco, co se dosud nestalo. Nestalo se to v historii státu a nestalo se to v historii židovského národa: Máme koordinaci s nejmocnější silou na světě a máme schopnost odrazit nebezpečí vyhlazení.“

Ohledně libanonské fronty Netanjahu sdělil: „Včera jsem byl v Libanonu, v bezpečnostní zóně, s našimi silami, s našimi úžasnými záložníky a našimi odvážnými veliteli. Odvádějí tam neuvěřitelnou práci s neochvějným duchem, velkou odhodlaností a významnými úspěchy, které je samozřejmě třeba uznat.“

„Zaprvé odtlačují nepřítele od hranic. Nemluvíme o pěti bodech; mluvíme o pevné, hlubší bezpečnostní zóně, která jednak zabraňuje nebezpečí invaze a jednak vzdaluje hrozbu protitankových raket. Zabývají se také teroristickými vesnicemi, které sousedily s námi, kde je každá teroristická pozice, a těch je mnoho, prostě srovnána se zemí. Musíte to vidět; je to obrovská změna.

„Musíte také vidět jejich odhodlání. Existuje také hrozba raket s vysokou trajektorií, a ta se rovněž řeší; jsou zde důležité inovace, ale je třeba ještě zapracovat. Velmi na mě zapůsobila připravenost a pochopení, že musíme obnovit bezpečnost na severu a zajistit, aby obyvatelé severu měli stejnou míru bezpečnosti jako všichni občané Izraele. Nebudeme odpočívat, dokud jejich bezpečnost neobnovíme.

„A samozřejmě boje pokračují; nepřestaly. Probíhají neustále. Včera a dnes se soustředily na Bint Jbeil. To se týká Libanonu.“

Netanjahu také sdílel vzkaz před Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu a řekl: „Včera jsem se setkal s přeživšími holocaustu, s těmi, kteří dnes zapálí pochodně. Jejich příběhy mě dojala. Je to vrcholné hrdinství a přežití navzdory všem překážkám. Dnes je třeba to slyšet. Řekl jsem jim však, že je tu jeden obrovský rozdíl: Během holokaustu jsme byli, jak řekl básník Uri Zvi Greenberg, ‚jako lovená zvěř‘. Nemohli jsme nic dělat. Byli jsme loveni, byli jsme zabíjeni; přežili jen jednotlivci.“

„Dnes se role obrátily: My jsme ti, kdo loví své utlačovatele. Ti, kdo přišli, aby nás zničili, nyní bojují o své přežití. Síla Státu Izrael, pouhých 80 let po holocaustu, je viditelná pro celý svět. I kdyby svět na holocaust zapomněl, my jsme nezapomněli. Víme, že se musíme zlu postavit včas a s odhodláním, a činíme tak, jak to nedělá žádná jiná země kromě USA.

„Stát Izrael je na vrcholu své moci a nejdůležitější věc, kterou je třeba říci v předvečer Dne památky mučedníků a hrdinů holocaustu, je tato: Kdybychom nejednali, kdybychom nevzali svůj osud do vlastních rukou v nezávislém Státu Izrael, s Izraelskými obrannými silami a našimi bezpečnostními složkami, jména Isfahán, Natanz, Fordow a Bushehr by se připomínala stejně jako Osvětim, Majdanek a Sobibor. V tom spočívá celý rozdíl. Oni přicházejí, aby nás zničili, a my se proti nim vzbouříme.

„V každé generaci povstávají proti nám; v této generaci jsme povstali my proti nim, a to je obrovská změna, kterou by měli všichni občané Izraele uvítat. To zajišťuje to hlavní: Nikdy více. Každý rok stojím v Yad Vashem a říkám: ‚K dalšímu holocaustu už nedojde.‘ A dnes jsou tato slova podpořena velkými činy IDF, neochvějným postojem občanů Izraele a velmi silným odhodláním izraelské vlády.“