Posílené vazby mezi Moskvou a Teheránem znepokojují zejména Izrael, a to nejen kvůli jeho odporu k jaderné dohodě.

Od: Associated Press a World Israel News, 20. července 2022

Ruský prezident Vladimir Putin získal v úterý pevnou podporu Íránu pro vojenskou kampaň své země na Ukrajině, přičemž nejvyšší vůdce Alí Chameneí prohlásil, že se Západ staví proti „nezávislému a silnému“ Rusku.

Chameneí prohlásil, že pokud by Rusko nevyslalo na Ukrajinu vojáky, čelilo by později útoku NATO, což je prohlášení, které odráží Putinovu vlastní rétoriku a odráží stále těsnější vazby mezi Moskvou a Teheránem.

Při své teprve druhé zahraniční cestě od únorového zahájení vojenské akce Ruskem jednal Putin s íránským prezidentem Ebrahimem Raisim a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem o konfliktu v Sýrii a cestu využil k projednání návrhu podpořeného OSN na obnovení vývozu ukrajinského obilí s cílem zmírnit celosvětovou potravinovou krizi.

Turecko, člen NATO, se ocitlo naproti Rusku v krvavých konfliktech v Sýrii a Libyi. Ankara však neuvaluje na Kreml sankce, což z ní činí pro Moskvu velmi potřebného partnera. Turecko, které se potýká s prudce rostoucí inflací a rychle se znehodnocující měnou, je také závislé na ruském trhu.

V projevu k Erdoganovi na začátku jejich setkání mu Putin poděkoval za jeho zprostředkování, které pomohlo „posunout kupředu“ dohodu o vývozu ukrajinského obilí. „Ještě nebyly vyřešeny všechny otázky, ale je dobře, že došlo k určitému pokroku,“ řekl Putin.

Erdogan pochválil to, co během jednání o obilí v Istanbulu minulý týden označil za „velmi, velmi pozitivní přístup“ Ruska. Vyjádřil naději, že bude uzavřena dohoda a „výsledek, který se objeví, bude mít pozitivní dopad na celý svět“.

Cesta do Teheránu má symbolický význam i pro Putinovo domácí publikum, neboť ukazuje mezinárodní vliv Ruska, i když je stále více izolováno a propadá se do hlubší konfrontace se Západem.

Íránská vláda, zahnaná Západem a svými regionálními rivaly do kouta, zvyšuje obohacování uranu, potlačuje disent a zaujímá přední stránky novin optimistickými a tvrdými postoji, které mají zabránit pádu íránské měny riálu. Bez zmírnění sankcí v dohledu se taktické partnerství Íránu s Ruskem stalo partnerstvím o přežití, i když se zdá, že Moskva Teheránu podbízí v obchodování s ropou na černém trhu.

„Írán je (centrem) dynamické diplomacie,“ napsal na Twitteru íránský ministr zahraničí Hosejn Amirabdollahian a dodal, že jednání budou „rozvíjet hospodářskou spolupráci, zaměří se na bezpečnost regionu … a zajistí potravinovou bezpečnost“.

Fadahossein Maleki, člen vlivného výboru íránského parlamentu pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, v pondělí označil Rusko za „nejstrategičtějšího partnera“ Íránu.

„Posilujeme naši spolupráci v otázkách mezinárodní bezpečnosti a významně přispíváme k urovnání syrského konfliktu.“

„Obě země mají dobré zkušenosti s bojem proti terorismu, což podle mého názoru přineslo regionu bezpečnost,“ řekl Raisi.

„Jsem velmi rád, že jsem na pohostinné íránské půdě“

Na znamení stále těsnější vojenské spolupráce navštívili ruští představitelé v posledních týdnech nejméně dvakrát letiště v centrálním Íránu, aby si prohlédli bezpilotní letouny schopné vyrábět zbraně, které by Teherán mohl použít na Ukrajině, tvrdí Bílý dům.

Putin na setkáních s íránskými představiteli vyzdvihl význam úzkých vazeb mezi Moskvou a Teheránem.

„Naše vztahy se rozvíjejí dobrým tempem,“ řekl Putin na úvod setkání s Raisim a dodal, že obě země pracují na „posílení spolupráce v oblasti mezinárodní bezpečnosti a významně přispívají k urovnání syrské otázky“.

„Jsem velmi potěšen, že mohu být na pohostinné íránské půdě,“ řekl Putin Raisimu podle agentury IRNA.

V závěrečném prohlášení nabídl Teheránu silnou podporu v otázce zablokované jaderné dohody a vyzval k jejímu plnému oživení a úplnému zrušení sankcí vůči Íránu, aby byl umožněn „volný rozvoj spolupráce ve všech oblastech bez jakékoli diskriminace“.

Během třístranných rozhovorů prezidenti jednali o deset let trvajícím konfliktu v Sýrii, kde Írán a Rusko podporují vládu prezidenta Bašára Asada, zatímco Turecko podporuje ozbrojené opoziční frakce. Rusko do konfliktu zasáhlo v roce 2015, kdy spojilo své úsilí s íránskými silami a využilo své letecké síly k posílení Asadovy armády.

Posílené vazby mezi Moskvou a Teheránem jsou pro Izrael obzvláště znepokojivé, a to nejen kvůli jeho odporu k jaderné dohodě. Rusko donedávna přivíralo oči nad útoky IDF na íránské základny v Sýrii.

Izraelsko-ruské vztahy se zhoršily, když Moskva počátkem tohoto měsíce již podruhé během tří týdnů odsoudila Izrael za údajné útoky na syrská zařízení a požadovala jejich okamžité zastavení.

„Opakování izraelských útoků v Sýrii je zcela nepřijatelné,“ uvedla v prohlášení mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. „Důrazně odsuzujeme tyto nezodpovědné akce, které porušují suverenitu Sýrie a základní normy mezinárodního práva, a požadujeme jejich bezpodmínečné zastavení.“

Raisi uvedl, že všechny strany naléhavě vyzývají k vyhnání amerických sil ze Sýrie. Putin v narážce na americkou armádu odsoudil to, co označil za „pokusy o upevnění nezákonné zahraniční vojenské přítomnosti a podněcování separatistických nálad“, a zdůraznil, že všechny oblasti na východ od řeky Eufrat by se měly vrátit pod kontrolu syrské vlády.