Írán údajně zvažuje, jako odplatu za likvidaci Soleimaniho, atentát na americkou velvyslankyni.
Autor: Elad Benari, 14.9.2020 6:04
Íránská vláda zvažuje atentát na americkou velvyslankyni v Jižní Africe, řekl americký vládní představitel obeznámený s touto otázkou a další představitel, který viděl zprávy zpravodajských služeb, uvedlo v neděli Politico.
Zprávy o tomto spiknutí přicházejí v době, kdy Írán pokračuje v hledání odvetných opatření za americkou likvidaci špičkového íránského generála Qassema Soleimaniho na začátku tohoto roku, uvedli představitelé. Pokud by se spiknutí zdařilo, mohlo by to dramaticky zesílit již tak vážné napětí mezi USA a Íránem a vytvořit obrovský tlak na Trumpa, aby úder vrátil, a to možná i uprostřed předvolební sezóny.
Američtí vládní představitelé, jak uvedli, si byli vědomi obecné hrozby vůči velvyslankyni Laně Marksové už od jara. Avšak informace o hrozbě vůči této velvyslankyni v posledních týdnech nabraly konkrétnější podoby. Do spiknutí je zapojeno íránské velvyslanectví v Pretorii, uvedl americký vládní představitel.
Írán na zabití Soleimaniho zareagoval odpálením salvy raket na dvě irácké vojenské základny, kde se právě nacházely americké jednotky. U 34 vojáků bylo v důsledku tohoto útoku diagnostikováno traumatické poranění mozku.
Generál Kenneth McKenzie, šéf ústředního velení USA, v červnu uvedl, že eliminace Soleimani měla „významný účinek“ na snížení íránské hrozby.
Útok na Marksovou je jednou z několika možností, o které se američtí představitelé domnívají, že je íránský režim zvažuje jako odvetu za likvidaci Soleimaniho.
Direktiva zpravodajských služeb známá jako „Povinnost varovat“ vyžaduje, aby americké špionážní agentury upozornily potenciální oběť, pokud zpravodajské informace naznačují, že by mohla být v ohrožení života; v případě amerických vládních představitelů by pak věrohodné hrozby byly zahrnuty do briefingu a bezpečnostního plánování. Marksová byla tedy o hrozbě informována, uvedl americký vládní představitel.
Tyto zpravodajské informace byly rovněž zahrnuty do CIA World Intelligence Review, známého jako WIRe, tajného dokumentu, který je přístupný vyšším představitelům politiky a bezpečnosti celé vlády USA, jakož i některým zákonodárcům a jejich zaměstnancům.
Zpravodajská komunita si není úplně jistá, proč by se Íránci zaměřili právě na Marksovou, která má jen málo známých vazeb na Írán. Je možné, že Íránci vzali v úvahu její dlouholeté přátelství s Trumpem, uvedl americký vládní představitel.
Íránská vláda také má v Jižní Africe vybudovány tajné sítě a oporu již desítky let, uvedli představitelé. V roce 2015 Al Jazeera a The Guardian informovaly o uniklých zpravodajských dokumentech, které podrobně popisovaly rozsáhlou tajnou síť íránských agentů v Jižní Africe.
Marksová tedy mohla být potenciálně snadnějším terčem než američtí diplomaté v jiných částech světa, například v západní Evropě, kde mají USA pevnější vztahy s místními zpravodajskými službami.
