Zasadil jsem strom v komunitě, kde žil Ahuvya Sandak a promluvil tam s místními obyvateli o zákonech státu ve vztahu k zákonům Tóry.
Autor: Rabi Šmuel Elijahu, 7. ledna 2021 23:03
Tento týden jsem měl privilegium zasadit strom v komunitě Maoz Esther (Pevnost Ester), kde žil a pracoval námi všemi lilovaný Ahuvya Sandak. Potkal jsem tam „na kopci mnoho mladých lidí“, z nichž většina už nejsou „mladí“, ale vážení a zodpovědní dospělí, s rodinami a dětmi a Eretz Israel milují celým svým srdcem, chtějí se tady usadit a nechtějí dopustit, aby se ta země stala zemí nikoho, kterou nakonec ovládnou Palestinci. Ti samí lidé, kteří se, podporovaní a povzbuzovaní Evropany, neustále snaží dobýt každý kopec a každé místo neobydlené Židy.
Následovala diskuse o platnosti zákonů státu ve vztahu k zákonům Tóry. A opravdu je o čem diskutovat. Jednoduše je zřejmé, že zákony Tóry jdou nad rámec jakéhokoli lidského zákona. Po ustanovení tohoto základu stojí za to pečlivě prostudovat parašu Sh’mot. Tady vidíme, že má Mojžíš Hašemem (B..hem) nařízeno neignorovat egyptské zákony, ale přimět faraóna, aby tyto zákony změnil a uzákonil „zákon Exodu“ – bez toho by lid Izraele Egypt neopustil.
Není pochyb o tom, že Hašem mohl faraóna ignorovat, zabít ho i jeho lid jedinou ranou a tak okamžitě dospět ke konci příběhu. „Mohl jsem natáhnout ruku a zasáhnout vás a váš lid morem a byli byste vymazáni z povrchu země.“
Ale Hashem raději dává Mojžíšovi pokyn, aby ušel dlouhou cestu, opakovaně mluvil k faraonovi, aby na něj uvalil deset ran, dokud nepochopí a nepožádá Mojžíše a lid Izraele, aby Egypt opustili. „Potom všichni tito tvoji dvořané sestoupí ke mně, pokloní se mi a řeknou: ‚Odejdi, ty a všichni lidé, kteří tě následují!‘ Poté odejdu.“
Může to být delší cesta, která má svou velkou a bolestnou cenu, ale tímto způsobem byl postaven také Druhý chrám. Je zřejmé, že Hashem nepotřebuje Kýrův souhlas, aby postavil Druhý chrám. Bez tohoto souhlasu však Druhý chrám postaven nebyl. Hashem totiž chce, aby celý svět přijal zákon a porozuměl a uznal nesmírnou hodnotu Chrámu, protože jen tak může být pozitivně ovlivněn.
Tato cesta přináší úžasné ovoce. Tak tomu bylo i v případě Balfourovy deklarace, v jejímž důsledku byl založen Stát Izrael. Stalo se to poté, co se Židé v Eretz Izrael pod tureckou vládou usadili a velmi tvrdě tu pracovali. Hashem viděl jejich lásku a oddanost a poslal anglického lorda Balfoura, aby přijal zákon britského impéria, který říká, že země Izrael patří izraelskému lidu.
Lord Balfour řekl, že toto prohlášení nesoucí jeho jméno nebylo jeho. Patří celému britskému impériu a všem významným zemím, které jej na konferenci v San Remu schválily. Říkával, že to bylo rozhodnutí celého osvíceného moderního světa, který řekl, že celá země Izrael patří izraelskému lidu.
Lid Izraele není faraon, B..že chráň. Ale ta cesta je stejná, naším cílem je přimět vládu Izraele k uzákonění zákona o svrchovanosti, investovat do budování osad a silnic a vyhnat všechny naše nepřátele. Uzavřít zákon, který povolí osídlení všech částí Eretz Jisrael, v Oblasti A, v Oblasti B i v Oblasti C. A jsme přesvědčeni, že díky naší velké lásce k této zemi, kterou jsme včera viděli, jsme hodni toho, abychom byli svědky Hashemovy pomoci při naplnění všech těchto proroctví – rychlé a před našima očima.
