Před několika dny se Západ na Izrael hodně mračil, když se židovský stát nepostavil za americkou rezoluci v Radě bezpečnosti OSN odsuzující ruskou invazi Ukrajiny. Teď se situace mění. Na mimořádném Valném shromáždění OSN, které začalo v pondělí, hodlá Izrael rezoluci odsuzující Rusko podpořit – a to i přes fakt, že tímto krokem může hodně ztratit.

Autor: Michal Sobotka, Novinky, 1.3.2022 13:26 – Jeruzalém

Právně nezávaznou a víceméně deklaratorní rezoluci VS OSN není možné co do závažnosti ani legální povahy srovnávat s rezolucí RB OSN, která je jediná vymahatelná. Změna postoje původně váhajícího Izraele je ale i tak zřejmá. Jeruzalém se přitom dosud těšil dobrým vztahům jak s Ruskem, tak s Ukrajinou, s níž ho pojí tamní významná židovská menšina i židovský původ prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Izrael byl a bude na správné straně historie. To jsou naše hodnoty. Naším nejdůležitějším spojencem byly a jsou Spojené státy,“ uvedl izraelský ministr zahraničí Jair Lapid.

Od vypuknutí ruské agrese byl přitom Izrael středem diplomatického trojúhelníku. Na jedné straně na něj tlačili jeho západní spojenci, aby podpořil rezoluci, na druhé straně ale Izrael pojí i vazby na Rusko, ze kterého pochází nezanedbatelná část současné izraelské populace po velkých imigračních vlnách ze SSSR v 90. letech.

Zásadní je ale vojenská přítomnost Ruska v sousední Sýrii, která je pro Izrael dvousečnou zbraní. Židovský stát zatím těží z dohody o koordinaci, která mu umožňuje zasazovat v Sýrii údery proti íránským silám, které do země pašují zbraně. Přestože Moskva chrání režim syrského prezidenta Bašára Asada, těmto izraelským úderům ponechává volnost.

„Naši američtí partneři to jistě chápou. Izrael má fakticky bezpečnostní hranici s Ruskem, které je nejvýznamnější vojenskou mocností v Sýrii. Pomáhají nám v naší odhodlané bitvě proti íránskému opevnění na naší severní hranici,“ vysvětloval Lapid důvod, proč Izrael v první vlně jednoznačné odsouzení Ruska nepodpořil.

V pondělí už se ale Izrael rozhodl přidat na stranu administrativy prezidenta USA Joea Bidena. Lapid slíbil, že jeho země v OSN rezoluci podpoří a bude součástí mezinárodní snahy o poskytnutí humanitární pomoci Ukrajincům. Jako důkaz chystajícího kroku si izraelský velvyslanec při OSN Gilead Erdan v pondělí potřásl rukou se svým ukrajinským protějškem Serhijem Kyslycjou.

Rizika pro Izrael

Pokud by se Rusko v odvetě rozhodlo pozastavit koordinační mechanismus pro letecké zásahy v Sýrii, mohlo by to způsobit další kolizi podobnou té z roku 2018, kdy syrská protivzdušná obrana sestřelila ruské letadlo ve snaze zasáhnout izraelský stroj. Incident tehdy způsobil poměrně závažnou rusko-izraelskou diplomatickou roztržku.

Přímá vojenská konfrontace ruských a izraelských leteckých sil není sice úplně pravděpodobná vzhledem k masivní převaze schopností izraelské armády, ale už jen její riziko a nutnost být na ni připraven je pro židovský stát vyčerpávající.

Dalším rizikem pro Izrael je nevypočitatelnost do kouta zahnaného Ruska při vídeňských jednáních o íránském jaderném programu. Těch se nadále účastní i ruská delegace. Vzhledem k tomu, že Írán, který podle Západu usiluje o získání jaderné zbraně, byl jednou z mála zemí, které podpořily Rusko v jeho agresi proti Ukrajině, mohl by se od Moskvy dočkat pomoci, jež by pro Izrael představovala existenční nebezpečí.