JERUZALÉM – Izraelci v neděli oslaví 55. výročí znovusjednocení Jeruzaléma, ke kterému došlo během šestidenní války v roce 1967.

Od: All Israel News, 28. května 2022

Izraelské bezpečnostní složky jsou však v pohotovosti kvůli reálné možnosti, že vypukne nová raketová válka.

V loňském roce vypálily Hamás a Islámský džihád ve dnech kolem Dne Jeruzaléma z Gazy na izraelské civilisty více než 4 300 raket.

Letos již napětí ve Svatém městě stoupá.

Palestinští extremisté se v posledních týdnech opakovaně střetávají s policií a vyvolávají nepokoje na Chrámové hoře.

Itamar Ben Gvir, krajně pravicový právník, který se stal poslancem Knesetu, nyní požádal policii o povolení procházky po Chrámové hoře, aby demonstroval izraelskou svrchovanost nad tímto místem.

„S Boží pomocí budu jednat tak, abych obnovil svrchovanost Jeruzaléma obecně a Chrámové hory zvláště, aby takové obrazy, jaké jsme viděli včera večer, kdy skupiny hrdlořezů mlátily policisty, křičely ‚Hamás, Hamás‘ a informovaly nás, že jsou šéfy Jeruzaléma a hlavně Chrámové hory – nebyly vidět ani slyšet,“ řekl Ben Gvir ve svém inauguračním projevu při složení přísahy v parlamentu v dubnu 2021.

Takovou procházku po Chrámové hoře podnikli izraelští představitelé v průběhu let již mnohokrát.

Od sobotního večera policie naznačuje, že procházku povolí i v neděli, jen několik hodin před každoročním „Pochodem jeruzalémských vlajek“, při němž tisíce Izraelců procházejí ulicemi Jeruzaléma s izraelskými vlajkami a oslavují jednotu města pod izraelskou vládou.

Vzhledem k citlivému načasování – a minulosti Ben Gvira, který v minulosti pronesl extremistické, protiarabské výroky, jež mnozí Izraelci považují za rasistické a podněcující – by však tento krok mohl být Hamásem a dalšími palestinskými teroristy v Gaze využit jako záminka k ospravedlnění nové raketové palby na izraelské civilisty.

Právě minulý týden izraelské zpravodajské služby odhalily spiknutí operativců Hamásu s cílem zavraždit Ben Gvira a zatkly skupinu dříve, než mohla jednat.

Ben Gvir je zakladatelem strany „Židovská síla“.

Jak v březnu 2021 uvedl server ALL ISRAEL NEWS, stranu Jewish Power „tvoří žáci zesnulého rabína Meira Kahaneho, jehož politická strana Kach byla v Izraeli zakázána, protože její platforma ‚podněcovala k rasismu‘, a Spojené státy ji prohlásily za teroristickou organizaci“.

Ben Gvirův „seznam klientů se za léta jeho působení v roli právníka podobá seznamu ‚Kdo je kdo‘ podezřelých v případech židovského teroru a zločinů z nenávisti v Izraeli,“ napsal izraelský deník Haaretz.

Mezi Ben Gvirovými klienty byli i dva židovští teenageři obvinění ze žhářského útoku, při němž byli zabiti tři členové palestinské rodiny – včetně dítěte – když spali.

Ben Gvir také obhajoval muže odsouzeného za zapálení kostela Chléb a ryby v roce 2015.

Notoricky známý je jeho obhájce Bentzi Gopstein, ředitel radikální protiasimilační skupiny Lehava, obviněný z podněcování, rasismu a terorismu.

Gopstein vedl násilné protesty na mesiánských židovských i křesťanských akcích a jednou prohlásil, že Izrael by měl vyhostit všechny křesťany.

Židovská síla upřednostňuje řešení v podobě jednoho státu a vyzývá Palestince, aby slíbili věrnost židovskému státu, nebo byli ze země vyhoštěni.

Ben Gvir a jeho ideoví spojenci byli ke kandidatuře do Knesetu vyzváni bývalým izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který chtěl rozšířit svou pravicovou koalici, aby se mohl vrátit k moci.

Strana Židovská síla se v roce 2021 skutečně dostala do parlamentu, ale bez dostatečného počtu křesel, aby Netanjahuovi pomohla zůstat premiérem.

Ben Gvir zůstává jedním z nejprovokativnějších hráčů izraelské politiky.

Dokonce i mnozí z jeho nejostřejších kritiků se domnívají, že by Izraelci měli mít právo chodit na Chrámovou horu a také se tam modlit.

Ben Gvir je však podle nich zcela nevhodným člověkem, který by měl prosazovat izraelskou suverenitu.

Obávají se, že by on a jeho kolegové mohli velmi dobře vyvolat zcela novou válku, a to právě v době, kdy se izraelská ekonomika – a turistický průmysl – vzpamatovává z pandemie COVID a poslední války.

Na loňský Den Jeruzaléma rozpoutal Hamás jedenáctidenní válku s Izraelem.

Hamás a další teroristické skupiny sídlící v Gaze vypálily během loňského květnového konfliktu více než 4 300 raket a minometů na izraelská populační centra.

Izrael na oplátku bombardoval řadu teroristických cílů v Gaze.