Givat Jona, který se tyčí nad ašdodským přístavem, je podle některých názorů místem pohřbu proroka Jonáše.

Autor: Nosson Shulman, licencovaný průvodce, 30. června 2022

„I stalo se slovo Boží k Jonášovi, synu Amittajovu (Jonáš 1,1)“

„Toto je země, která ještě zbývá (Izraelcům k dobytí): všechny hranice Filištínů…. pět pánů Filištínů: Gazatští, Ašdodští, Aškelonští, Gittští (Jozue 13:3)“

Jedním z nejsuprovějších míst, kam vozím turisty, je Givat Jona (Jonášův kopec) v Ašdodu.

Mnozí (i když ne všichni) se domnívají, že je to místo pohřbu jednoho z nejzajímavějších proroků v dějinách. Je z něj také strategický výhled na pravděpodobně jedno z nejdůležitějších míst Izraele z hlediska národní bezpečnosti a ekonomiky, přístav Ašdod!

Z Givat Yonah, který se tyčí 53 metrů nad mořem (a je nejvyšším bodem tohoto rovinatého pobřežního města), je krásný panoramatický výhled na město a okolí. Na kopci je také krásný park plný stromů, laviček, historických památek a soch. Tato krásná, klidná oblast je ideální pro piknik nebo jen pro únik a odpočinek od ruchu okolního města.

V biblických dobách byl pahorek pod kontrolou filištínského vládce nedalekého starověkého Ašdodu (viz Jozue 13,3 a 15,47). Nakonec se Židům podařilo v období Prvního chrámu Filištíny vyhnat a vybudovali zde pevnost (která byla obydlena i v době Jonášově). Díky logistickým výhodám, které spočívaly v panoramatickém výhledu na moře a celé okolí, bylo toto místo důležité k ochraně.

Tato pevnost má silné hradby, které možná nechal postavit král Uzijáš, který vyhnal Filištíny z Ašdódu, nebo některý z jeho nástupců (viz 2. Paralipomenon 26,6). Pevnost byla zničena Babyloňany, ačkoli byla nadále využívána v helénistické, římské a byzantské době a dokonce i v raném muslimském období.

Součástí přitažlivosti tohoto místa bylo, že se věřilo, že je to místo pohřbu proroka, a stalo se posvátným místem, kam se lidé přicházeli modlit. Někteří se však domnívají, že Jonášovo pohřebiště se nacházelo v severním Iráku (toto místo bylo bohužel v roce 2014 zničeno ISIS). Na světoznámé byzantské (asi z 5. století) mapě Madaby (nejstarší nalezené soudobé mapě Svaté země) je totiž toto místo řecky označeno jako „Svatý Jonáš“.

V období britského mandátu sloužil tento kopec jako pozorovací bod, který bránil lodím přivážejícím židovské uprchlíky ve vstupu do Izraele (v roce 1939, poté co se Arabové tři roky bouřili, vydali Britové nechvalně proslulé bílé knihy, které znemožnily téměř veškerou židovskou imigraci).

Založení města a jeho přístavu

V 50. letech 20. století tvořily většinu moderního Ašdodu jen písečné duny. V roce 1954 pověřil tehdejší premiér David Ben Gurion Oveda Ben Amiho (prvního sionistického vůdce, který kromě jiných úspěchů založil Netanyu a zasloužil se o rozvoj diamantového průmyslu v Izraeli), aby našel vhodné místo pro vybudování velkého hlubinného přístavu. Haifa a Ejlat sice měly hlubinné přístavy, ale ty nebyly dostatečně velké pro rostoucí objem dovozu a vývozu.

Místo jejich rozšíření se rozhodli postavit nový přístav na jižním pobřeží, aby se rozvíjela jižní část země (a ne aby se vše soustředilo jen v centru, jako je Tel Aviv).

Kromě toho hlavní izraelský vývoz v 50. letech tvořily jaffské pomeranče pěstované v Rehovotu, potaš z hory Sodoma a produkty z Mrtvého moře, jako je hořčík a brom. Přístav v Haifě byl považován za příliš vzdálený na to, aby to bylo dlouhodobě proveditelné, takže bylo zapotřebí něco bližšího.

Ben Ami jel podél pobřeží a uviděl Jonášův kopec. Když stál na vrcholu, viděl pod sebou pusté písečné duny a rozhodl se, že to bude nejlepší místo pro stavbu.

V polovině padesátých let byla schválena výstavba přístavu (a nedaleké velké elektrické stanice, která by napájela domy ve velké části Izraele). V souvislosti s těmito projekty byl Ašdod od počátku založen jako plánované město (na rozdíl od města, které organicky vyrostlo z již existujícího města nebo vesnice).

První čtvrť Ašdodu byla postavena na úpatí kopce a byla příhodně nazvána Givat Jona (Jonášův kopec). V roce 1956 se sem nastěhovalo prvních 22 rodin V roce 1965 byl dokončen ašdodský přístav, přes který dnes do Izraele vstupuje 60 % veškerého zboží (kromě desetitisíců turistů, kteří sem připlouvají z mezinárodních výletních lodí).

Dnes je Ašdod pátým největším městem Izraele. Kromě Jonášova kopce je ve městě spousta možností, jak se zabavit. Pokud při své příští cestě do Izraele hledáte něco trochu jiného, Ašdod a tento zvláštní kopec vás nezklame!