Podle vyslance USA Amose Hochsteina je to signál další „integrace“ Izraele do regionu.

Autor: Nicole Jansezian 27. října 2022

Izrael a Libanon – dvě země bez diplomatických vztahů – ve čtvrtek oficiálně podepsaly dohodu o vymezení hranic ve Středozemním moři.

Dohodu podepsaly obě země odděleně ve čtvrtek, kdy se americký vyslanec Amos Hochstein, který dohodu zprostředkoval, přepravil z Bejrútu do Tel Avivu.

„Je to jednoznačně historický den pro dvě země, které nikdy neukončily válečný stav,“ řekl Hochstein a upozornil na neobvyklé okolnosti podpisu dohody.

Dohoda posiluje bezpečnost Izraele a hospodářskou prosperitu obou stran, uvedl Hochstein na tiskové konferenci s izraelským premiérem Jairem Lapidem. Dodal, že je také signálem „větší spolupráce, větší integrace Izraele do regionu“.

Lapid poděkoval Hochsteinovi a americkému prezidentovi Joe Bidenovi, „který nám byl po celou dobu oporou“.

„Jedná se o historickou dohodu, která posiluje bezpečnost Izraele a izraelskou ekonomiku a přinese stabilitu do regionu, což byl záměr č. 1 celé věci,“ řekl Lapid. „Izrael začal těžit plyn z (plynového) pole Kariš a staneme se hlavním dodavatelem zemního plynu do Evropy v době, kdy ho svět zoufale potřebuje.“

V Libanonu označil Hasan Nasralláh – šéf libanonské teroristické organizace Hizballáh – dohodu za „velmi velké vítězství pro Libanon“ a pochválil vládu za to, že nepodnikla kroky, „které by byť jen zaváněly normalizací“.

Místopředseda libanonského parlamentu a hlavní vyjednavač Elias Bou Saab prohlásil, že dohoda signalizuje „novou éru“.

Odpůrci dohody v Izraeli v čele s vůdcem opozice Benjaminem Netanjahuem uvedli, že dohoda povede k dalším příjmům do kapes Hizballáhu a k ohrožení bezpečnosti Izraele.

Izraelský kabinet ráno dohodu jednomyslně odhlasoval a Lapid ji krátce poté v Jeruzalémě podepsal. Libanonský prezident Michel Aún podepsal dopis, v němž potvrdil, že jeho země dohodu v Baabdě přijímá.

O několik hodin později podepsaly týmy obou stran dohodu na slavnostním ceremoniálu na základně OSN v nejjižnějším libanonském pohraničním městě Naqoura poblíž Izraele.

„Nestává se každý den, aby nepřátelský stát uznal Stát Izrael písemnou dohodou před zraky celého mezinárodního společenství,“ řekl Lapid na zasedání vlády.

Hochstein zdůraznil, že tato dohoda by měla být vnímána jako začátek „prohlubování spolupráce a prohlubování hospodářské prosperity“.

„Pokud bude na sever od izraelských hranic prosperující Libanon, bude to výhra pro všechny,“ řekl. „Není to jen velký den pro Izrael a jeho bezpečnost a pro Libanon, ale i pro širší region Blízkého východu a zejména pro východní Středomoří.“

Obě země – které nevedly přímá jednání – se na konečném znění dohody dohodly počátkem tohoto měsíce.

Podle konečné dohody je celé plynové pole Karish ve vodách Izraele, zatímco většina pole Qana připadá Libanonu. Přibližně 17 % pole Qana se nachází v izraelské námořní zóně a dohoda zahrnuje procento potenciálních příjmů z tohoto pole, které připadne Izraeli.

Jednalo se o přibližně 330 čtverečních mil (860 km2) ve Středozemním moři – s několika potenciálními plynovými poli.