Hebrejština byla téměř 2 000 let považována za mrtvou, s výjimkou náboženských čtení.
Autor: Doug Hershey 5. září 2023
„Tehdy totiž obnovím národům čistý jazyk, aby všichni vzývali Hospodinovo jméno a jednomyslně mu sloužili.“ (Sofoniáš 3,9)
Někdy, když proroci poprvé promluvili, hovořili o odpovědích na problémy, které se ještě neuskutečnily. Když Sofoniáš prorokoval, že Bůh obnoví „čistý jazyk“, bylo to přibližně 50 let před vyhnáním Izraele do Babylonu a hebrejština byla stále ještě rozšířená jako mateřský jazyk a psalo se jí. Jak zvláštní asi bylo pro jeho tehdejší posluchače slyšet, že Bůh obnoví jazyk, který nikdy neztratili.
Protože to byl jazyk, kterým Bůh mluvil k Mojžíšovi, byla hebrejština sama o sobě považována za posvátnou. Proto když se vyhnanci vrátili z Babylonu, Nehemiáš vyhnancům vytýkal, že neznají „jazyk judský“ (Nehemiáš 13,24). Jakmile pak před Ježíšovým narozením ovládl region římský vliv, následovalo zničení Chrámu v roce 70 n. l. a židovský národ byl rozptýlen, zdálo se, že jeho sjednocující hebrejština mizí v propadlišti dějin.
Historie ukazuje, že když se kultura rozpadne, jazyk zmizí nadobro. Učenci mohou studovat zapomenuté starořecké dialekty nebo rozumět koptštině. Dokážou rozluštit mnoho egyptských hieroglyfů a dokonce číst latinskou liturgii. Tyto mrtvé jazyky však již nejsou v dané komunitě rodnými jazyky a nikdo jimi nemluví doma ani na ulici.
Stejně tak byla hebrejština téměř 2000 let považována za mrtvý jazyk, s výjimkou náboženských čtení.
Přesto, historicky vzato, hebrejština není jako žádný jiný jazyk.
Hebrejština je jediným „mrtvým“ jazykem, který byl oživen jako společný sjednocující jazyk pro potomky těch, kteří jím původně mluvili. Navíc žádný jiný starověký jazyk nepředpověděl svou jazykovou smrt a oživení tisíce let předtím, než k němu došlo.
Na tomto Sofoniášově příslibu je ohromující a jedinečné to, že v předchozím verši (v. 8) najdeme všechna možná písmena hebrejské alef-bet (abecedy), včetně pěti koncových tvarů (sofitů). V celém Písmu nenajdeme jiný verš, který by obsahoval celé psané hebrejské alef-bet, pouze verš předcházející slibu o obnově jazyka. Nechte si tuto „statistickou shodu okolností“ projít hlavou.
Nancy Bergová, profesorka hebrejského jazyka a literatury na Washingtonově univerzitě v St. Louis, při svém vystoupení na Franklin & Marshall College v březnu 2019 řekla: „Oživení hebrejštiny v 19. a 20. století bylo nepravděpodobné, bezprecedentní a přinejmenším doposud neopakovatelné“.
Bezprecedentní v lidských dějinách ano, ale ne pro Boha.
O tom, jak byla hebrejština oživena, vypráví další neuvěřitelný příběh ze života Eliezera Ben Jehudy. Na ten zde nemáme prostor, ale o jeho životě existuje několik skvělých videí a fascinujících knih, které stojí za to si přečíst.
Díky Ben Jehudově celoživotní práci dnes izraelský národ používá stejný jazyk jako jeho předkové. Jednou jsem byl v Izraelském muzeu v Jeruzalémě a odposlouchával izraelského průvodce, který provázel americkou židovskou rodinu výstavou svitků od Mrtvého moře.
Průvodce se obrátil na třináctiletou dívku, která byla v Izraeli na své Bat micva, a zeptal se jí, zda by mohla přečíst část svitků od Mrtvého moře. Tato mladá dívka snadno přečetla starobylé texty napsané před více než 2 000 lety, zatímco její usměvavá rodina žasla nad naplněním proroctví. Potichu jsem to udělal i já.
Doslova se tento verš naplnil v posledních 150 letech. Na počátku dvacátého století byla hebrejština stále považována za mrtvý jazyk. Dnes se ji miliony lidí na celém světě učí pomocí aplikací ve svých chytrých telefonech. Navíc dnes žijí miliony lidí, jejichž prvním jazykem je hebrejština, každodenním životem v zemi, kde před více než 3 000 lety vznikla.
Díky tomuto prorokovanému obnovení z něj mají prospěch také křesťané z celého světa, ať už hebrejštinu znají, nebo ne. Slova v Písmu, od Genesis po Malachiáše, stejně jako kontext a učení hebrejsky mluvícího židovského rabína z Nazaretu, ožívají jako nikdy předtím.
Pokud nám izraelský národ v posledních 75 letech něco ukázal, pak to, že slova proroků jsou pravdivá, přesná a hmatatelná. Skutečnost, že Bůh i dnes plní své sliby, by nám všem měla přinést obrovské „šalom“.