Americký prezident je ochoten vystoupit v Knesetu, protože se zdá, že jeho prohlášení ohledně operace v Rafáhu jsou rozporuplná.

Od: All Israel News 10. března 2024

Americký prezident Joe Biden poskytl o víkendu rozhovor televizi MSNBC a potvrdil svou podporu Izraeli a zároveň zopakoval kritiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

V rozhovoru s Jonathanem Capehartem z MSNBC, který následoval po projevu o stavu Unie, se zdálo, že Biden učinil rozporuplná prohlášení ohledně nadcházející izraelské vojenské operace v Rafáhu.

Capehart se Bidena zeptal, zda má s Netanjahuem stanovenu „červenou linii“, a konkrétně, zda pozemní operace izraelských obranných sil v Rafáhu představuje tuto červenou linii.

„Je to červená linie, ale já nikdy neopustím Izrael,“ odpověděl Biden. „Obrana Izraele je stále kriticky důležitá, takže neexistuje žádná červená linie, kdy jim odříznu všechny zbraně, aby je nechránil Iron Dome.“

Biden označil za červenou linii pro svou administrativu smrt Palestinců.

„Nemůžete tu mít dalších 30 000 mrtvých Palestinců jako důsledek toho, že jdete po nich (po Hamásu),“ prohlásil prezident.

V posledních dnech Biden několikrát citoval údaje ministerstva zdravotnictví pro Gazu, které řídí Hamás, o počtu mrtvých, aniž by rozlišoval mezi úmrtím civilistů a bojovníků. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze rovněž odmítá uvést, kolik úmrtí představují úmrtí bojovníků. Jeho údaje nebyly nezávisle ověřeny a zdají se být v rozporu s informacemi, které poskytla izraelská vláda.

Ministerstvo zdravotnictví Gazy sice ke konci minulého týdne uvedlo přibližně 31 000 mrtvých, tvrdilo však, že většinu z nich tvoří ženy a děti. IDF 19. února uvedla, že zabila přes 12 000 bojovníků Hamásu a palestinského Islámského džihádu. Izrael odhaduje, že téměř polovinu mrtvých v Gaze tvoří bojovníci, což by v případě přesnosti představovalo jeden z nejnižších poměrů mrtvých civilistů a bojovníků v jakémkoli moderním konfliktu.

V rozhovoru Biden také zpochybnil oprávněnost amerických invazí do Iráku a Afghánistánu po událostech z 11. září 2001.

„Když jsem tam byl poprvé, seděl jsem s nimi a seděl jsem s válečným kabinetem,“ řekl Biden, „řekl jsem: ‚Podívejte se, nedělejte chybu, kterou udělala Amerika‘.“

Potvrdil, že USA pronásledovaly Usámu bin Ládina, ale řekl: „Neměli jsme se pouštět do celé té věci v Iráku a Afghánistánu. Nebylo to nutné.“

Biden také obvinil Netanjahua, že „Izraeli více ubližuje, než mu pomáhá“, ačkoli nebylo jasné, co tím myslel, a Capehart na podrobnosti netlačil.

Capehart se Bidena zeptal, zda by byl ochoten vrátit se do Izraele a promluvit v Knesetu ohledně svých obav z války, dohody o příměří a plánů pro Gazu po válce.

Biden odpověděl kladně, ale odmítl o této záležitosti dále hovořit. Na otázku, zda by potřeboval pozvání Netanjahua, nebo zda stačí pozvání od prezidenta Isaaca Herzoga, Biden odpověděl: „Raději bych o tom více nediskutoval.“

V neděli ráno reagoval na Bidenova slova ministr zahraničí Israel Katz, podle něhož panuje shoda ohledně cílů války.

„Podstatou je, že Spojené státy podporují cíle války. Biden chce plán evakuace civilistů před vstupem do Rafáhu. Nám je jasné, že musí být evakuováni směrem na západ,“ řekl Katz pro Reshet Bet. „Bude to provedeno před zahájením operace i v jejím průběhu. Nemáme zájem na tom, aby bylo civilistům ublíženo.“