Zatímco EU opakovaně odsoudila výstavbu osad Izraelem na Západním břehu Jordánu jako „nelegální“, posílá do regionu miliony eur na nelegální výstavbu palestinských osad.

Autor: Donna Rachel Edmundsová, World Israel News, 20. září 2021

Evropské státy aktivně podporují a financují výstavbu nelegálních palestinských osad v oblasti C na Západním břehu Jordánu, i když je Izrael kritizován za legální výstavbu, uvedl ředitel proizraelské organizace.

Západní břeh Jordánu je oblast západně od řeky Jordán, kterou Izrael získal od Jordánska ve válce v roce 1967. Protože zahrnuje i palestinská města, byla tato oblast, pro židovské Izraelce známá jako Judea a Samaří, následně dohodami z Osla rozdělena na tři části: Oblast A, kterou spravuje Palestinská samospráva a do níž mají izraelští občané zakázán vstup, oblast B, která je společným územím a oblast C, která je pod izraelskou kontrolou.

Izrael je stále častěji kritizován za výstavbu osad v oblasti C, přičemž kritici obviňují Izrael ze snahy změnit fakta na místě. EU však současně aktivně podporuje výstavbu palestinských osad ve stejné oblasti bez stavebního povolení izraelských úřadů, což z nich činí nelegální osady.

„K dnešnímu dni členské země EU převedly na výstavbu v oblasti C přibližně 120 milionů eur,“ řekl Arutz Sheva Gilad Ach, ředitel neziskové organizace Ad Kan. „Z jejich pohledu je bitva v oblastech A a B již u konce a nyní se přesunuli k převzetí kontroly nad oblastmi, které byly v dohodách z Osla označeny jako kontrolované Izraelem. To je nezajímá – jdou rovnou dál a skutečně budují palestinský stát přímo uprostřed oblasti C.“

Minulý čtvrtek palestinská zpravodajská služba WAFA v angličtině informovala, že Německo přislíbilo Palestinské samosprávě v příštích dvou letech 100 milionů eur na projekty v Gaze, východním Jeruzalémě a palestinských osadách v oblasti C.

Podle WAFA premiér Mohammed Shtayyeh během tiskové konference „vyjádřil … své uznání a poděkování vládě a lidu Německa za jejich velkorysou a trvalou podporu a trvalý závazek vůči právům palestinského lidu na osvobození, nezávislost a vytvoření svého nezávislého palestinského státu v hranicích z roku 1967 s Jeruzalémem jako jeho hlavním městem a právu na návrat uprchlíků“.

Ach vysvětlil, že oněch 100 milionů je pouze splátkou z plánovaného plánu výdajů ve výši tří miliard eur do roku 2030, jehož cílem je urychlit vytvoření palestinského státu, přičemž jednotlivým zemím budou přiděleny různé oblasti, do nichž budou soustředěny jejich finanční prostředky.

Francii byla přidělena oblast mezi Efratem a Tekoou, uvedl, zatímco Belgii byl přidělen Guš Ecion. Mezi pozemky je zahrnut i východní Jeruzalém. Jakmile každá země dostane svůj pozemek, má vypracovat plán rozvoje a schválit rozpočet na výstavbu.

Ach dodal, že země EU již vysílají architekty, stavební odborníky atd., aby usnadnili výstavbu, aniž by ji koordinovali s izraelskou vládou, přestože Izrael je vládnoucí autoritou. „O takové maličkosti se nestarají,“ řekl Ach. „Dělají si, co chtějí, bez ohledu na cokoli.“

Takové aktivity nejsou novinkou. Zpráva organizace Regavim z roku 2015 zjistila, že EU již na Západním břehu postavila více než 400 nelegálních staveb a umístila na ně vlajku EU v domnění, že Izrael tyto budovy nezbourá a nevyvolá PR krizi.

Tyto vesnice na přibližně 17 místech na Západním břehu byly místními obyvateli označovány jako „osady EU“.

Šádí Othmán, mluvčí EU na Západním břehu Jordánu a v Gaze, tehdy britskému listu Daily Mail řekl: „Podporujeme palestinskou přítomnost v oblasti C, palestinská přítomnost by neměla být omezena na oblasti A a B. Oblast C je součástí okupovaného palestinského území, které nakonec bude palestinskou zemí.“

„Palestinci mají právo tam žít, stavět tam školy, mít tam hospodářský rozvoj. Je to součást práce na budování budoucího palestinského státu, který bude žít po boku Izraele. Je v zájmu mezinárodního společenství a EU chránit životaschopnost dvoustátního řešení.“

A dodal: „Pokud si na to někteří lidé stěžují, neměli bychom zapomínat na nelegální izraelské osady, které jsou postaveny na okupovaném palestinském území a jsou podle mezinárodního práva nelegální a představují překážku míru.“

Ve zprávě Regavimu se uvádí, že podpora Palestinské samosprávy ze strany EU přešla „z pasivní diplomatické a finanční pomoci do situace aktivní spolupráce na nelegální výstavbě, kterou Palestinská samospráva jednostranně prosazuje od roku 2000 v rámci svého strategického plánu vytvořit de facto palestinský stát a vyhnout se přitom nutnosti jednání s Izraelem“.

Ach poznamenal: „Spousta peněz již byla převedena. V roce 2021 se liší v tom, že se rozhodli přejít od pilotního plánu k realizaci a pak počkat na izraelskou reakci na skutečnou výstavbu. To se nyní děje před našima očima.“

V loňském roce Izrael naznačil, že plánuje anektovat části Západního břehu Jordánu, kde již vznikly židovské osady, a učinit tak tato města plně suverénními. Obyvatelé těchto založených měst vyjádřili obavy, že by jim v rámci budoucí mírové dohody mohly být jejich domovy odebrány.

Evropští představitelé na to ostře reagovali. Německý Bundestag přijal návrh, v němž označil plán anexe za nezákonný, přičemž ministr zahraničí Heiko Maas zdůraznil, že „míru nelze dosáhnout jednostrannými kroky“.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian mezitím prohlásil, že anexe bude mít následky. „Anexe palestinských území, ať už by měla jakékoli hranice, by vážně zpochybnila parametry řešení konfliktu,“ řekl Le Drian podle listu Die Welt na parlamentním slyšení. „Rozhodnutí o anexi by nemohlo zůstat bez následků a my zkoumáme různé možnosti na národní úrovni a také v koordinaci s našimi hlavními evropskými partnery.“

Do diskuse se zapojil i britský premiér Boris Johnson, který prohlásil, že „by anexe představovala porušení mezinárodního práva a ohrozila by pokrok, kterého Izrael dosáhl při zlepšování vztahů s arabským a muslimským světem“.