Preventivní útoky jsou někdy, k ochraně Židů před těmi, kdo je chtějí zničit, nutné.
Autor: Ezequiel Doiny, 9.3.2020 23:00
Dnes, stejně jako v dobách Ester a Mordechaie, hrozí Židům vyhlazení. Ester požádala o preventivní útok na záchranu Židů. Měl by se Izrael od Ester nechat poučit a zorganizovat preventivní úder proti íránským jaderným zařízením na ochranu Židů před jaderným holocaustem?
24. února 2018 rabín Shubert Spero pro Jerusalem Post napsal: „V roce 539 před Kristem dobyl perský vládce Cyrus Babylon a vydal své slavné prohlášení umožňující židovským emigrantům vrátit se do jejich země a znovu tu postavit chrám. Pod Zerubavelem se jich skutečně spousty navrátily a byly položeny základy chrámu.. Odpor Samaritánů a dalších národů, kteří v té době tuto zemi okupovali, vedl za vlády Kambýse (530–522 př. nl) k přerušení budování chrámu a k neustálým útokům na Židy.
Za vlády Daria I. (521–485 př. nl) a po výzvách proroků Agea a Zachariáše byla stavba obnovena a v roce 515 byl chrám dokončen.
„Pod dalšími králi Xerxem (485-465 př. nl) a Artaxerxem (465-424 př. nl) pokračovala spiknutí a pronásledování dobře organizovaných nepřátel židovského přesídlení, což vedlo k vážným ekonomickým a bezpečnostním problémům, dokud Ezdreáš a Nehemiáš nepřišli z Persie s královskou autoritou a Židy nepodpořili a v roce 444 nedokončili obnovu jeruzalémských hradeb.“
Bez ohledu na to, zda identifikujeme Ahasuera s Kambysem nebo s Xerxem (Kishayarsha v perštině), jde o to, že boj mezi Hamanem a Mordechaiem musí být vnímán jako vztah k většímu boji mezi židovskou komunitou v Judsku a jejich nepřáteli v Judeji a Samaří, kteří měli v perském hlavním městě své podporovatele.
127 provincií, které Ahasuerus ovládal „od Indie až po Núbii“, zahrnovalo také Judeu a Jeruzalém. Když tedy Hamanovi projektanti vydali výrok „zničit, pobít a vyhladit všechny Židy, mladé i staré… ve všech královských provinciích“, zahrnovalo to také celou komunitu v Judeji.
Protože návrat z babylonského zajetí a ustanovení druhé komunity neprobíhaly dobýváním jako za dob Jozua, ale díky státní správě a dobré vůli okolních národů, tak nebylo toto konsolidační období řadou zaznamenaných bitev a válek jako v knize Soudců, ale intenzivním bojem proti vlivu, diplomacii a intrikám perského dvora.
Zatímco místa, o které šlo byly v Judsku, zásadní bitvy se odehrávaly v hlavním městě Susa (Shushan) nebo v královské letní rezidenci v Ekbataně.
To je zřejmé z knihy Ezdreáš: „A lid země oslabil ruce judského lidu… a najal proti nim rádce, aby zmařili jejich záměr – to se dělo po všechny dny Kýra, až do vlády Daria a Ahasuerova panování, kdy na začátku jeho vlády sepsali obvinění proti obyvatelům Judska a Jeruzaléma.“
Toto byla podstata judské politické existence po dvě století perské vlády. Mordechaje je proto třeba chápat jako dalšího hrdinu ždovské diaspory, který stejně jako Zerubabel před ním a Ezdreáš a Nehemiáš po něm jednal, aby bránil a chránil rozvíjející se ohrožený sen o návratu. Dělal to tak, že využil zdroje, které měl k po perském dekretu k dispozici.
V Midrashic literatuře, je zdůrazněna explicitní asociace mezi Hamanem a královským obecným plánem genocidy a jejich vyhraněnému odporu vůči znovuvybudování chrámu a přesídlením Židů. Takto to bylo sepsáno i v Rashiově komentáři ke knize Esther.
Ve světle tohoto všeho musí být příběh Purimu znovu převyprávěn s následujícím důrazem: ještě předtím, než Haman postoupil na vysokou pozici, byl v židovské komunitě známý pro svůj nesmiřitelný odpor vůči židovským snahám o znovuusídlení Judeje. Pojem „tzorair hayehudim“ – nepřítel Židů, který se vztahuje na Hamana, musíme vnímat v souvislosti s obdobným termínem použitým v knize Ezdreáš – „tzarai yehuda“, který se vztahuje k odporu vůči znovuusídlení Judska. Náhlé povýšení Hamana tedy muselo, dříve či později, přinést Judeji zásadní potíže.
Odmítnutí Mordechaje poklonit se Hamanovi musí být tedy vykládáno jako úmyslné a vypočítané riziko, jímž Mordechaj přinutil tohoto nepřítele sionismu podniknout další krok.
Mordechajova kalkulace byla jednoduchá. Uvědomil si, že je jeho výhodou jednat okamžitě, že drží dva trumfy, o kterých nemá Haman ponětí: židovská královna byla královou favoritkou a židovský šlechtic právě zachránil králi život.
Mordechai se odmítl poklonit a ujistil se, že Haman ví, že je Žid – „… protože jim řekl, že je Žid.“
Hamanova žaloba králi, že se zákony Židů „liší od zákonů jakéhokoli lidu a nerespektují zákony krále“, je třeba chápat tak, že vycházejí z dlouhé kampaně hanobení židovského lidu realizovanou jejich nepřáteli. V knize Ezdreáš je nám řečeno, že židovští osadníci byli před perský soud předvedeni za pokus o vzpouru, která se měla projevit výstavbou hradeb Jeruzaléma, zatímco královské povolení hovořilo pouze o výstavbě chrámu, nevztahovalo se k údajnému záměru neplatit daně a korunovat vlastního krále.
Dnes jsme přece obeznámeni s tím, jak se vytrvalé a opakované tvrzení bez věcného základu, pokud bude opakováno dostatečně dlouho, stává akceptovaným a přijatelným.
Nejdůležitější je však nový pohled, který získáme ohledně zdánlivě kruté žádosti Esther pro další den, aby se Židé ze Shushanu mohli „bránit“. I když lze připustit, že Mordechajův cíl nebylo pouhé přežití, nešlo o nesmyslné krveprolití nebo pomstu. V příznivém zvratu událostí viděl příležitost, jak se zbavit těch, kdo v perském hlavním městě organizovali a dlouhodobě plánovali zničení Judeje.
V tehdejším Šušanu a Judeji tedy Židé pokračovali v ofenzivě preventivním úderem – vykořenili teroristy v jejich domovských základnách a ty, kdo je nenáviděli, v jejich ústředí.
Z tohoto důvodu není tento den oslavovaný jako svátek nějakého teoretického zázraku spásy, ale jako den „kdy Židé odpočinuli od svých nepřátel.“ To byl důležitý úspěch Purimu, který pro oslabenou komunitu v Judsku získal období relativního míru a bezpečí.
A co dnes?
Dne 4. března 2020 Fox News informovaly, že „Írán od listopadu téměř ztrojnásobil zásoby obohaceného uranu, což je v rozporu s jeho dohodou se světovými mocnostmi“, uvedla Mezinárodní agentura OSN pro dohled nad atomovou energií v úterý. Mezitím vyvstávají nové otázky týkající se možných jaderných aktivit a utajeného jaderného materiálu na třech dalších místech.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vydala prohlášení a důvěrnou zprávu distribuovanou členským zemím do té nahlédla i agentura Associated Press. Agentura uvedla, že k 19. únoru činily celkové íránské zásoby s nízkoobohaceného uranu 1 020,9 kilogramů (1,1 tuny) ve srovnání s 372,3 kilogramy ke 3. listopadu 2019, jak uvedla ve své listopadové zprávě.
Tato zásoba je pro Írán dostatečná k výrobě jaderné zbraně. Írán trvá na tom, že ji vyrobit nechce… Ali Asghar Zarean, jeden z pomocníků šéfa iránského jaderného programu, 26. ledna oznámil, že íránské zásoby obohaceného uranu překročily 1200 kilogramů (1,32 tun).
„Írán navyšuje svou zásobu obohaceného uranu na plné obrátky,“ řekl …
7. ledna 2020 Yonah Jeremy Bob v Jerusalem Post informoval: „… Olli Heinonen, bývalý náměstek generálního ředitele pro záruky v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, pro Jerusalem Post řekl, že: „Pokud jsou nedávná čísla výkonnosti, průměrné úrovně obohacení a současných zásob citované (íránským ředitelem organizace pro atomovou energii Ali Akbarem) Salehim správné, bude okamžik průlomu trvat od konce ledna kolem dvou měsíců.“
8. ledna 2020 NBC informovaly: „Ve svém 10-ti minutovém proslovu v Bílém domě Trump slíbil, že bude na Írán udržovat tlak tím, že „uvalí“ nové sankce k již existujícím tvrdým ekonomickým omezením, ale nenavrhoval, že by v reakci na Írán podnikly jakékoli další vojenské akce … Trump znovu zkritizoval Íránskou jadernou dohodu – od níž USA v roce 2018 odstoupily – a řekl, že finanční pobídky poskytnuté Obamovou vládou Íránu v rámci této dohody financovaly rakety používané při posledních útocích … Trump také vyzval světové mocnosti, včetně Velké Británie, Německa, Francie, Ruska a Číny, aby se „odtrhly od zbytků“ dohody …”
Přestože jsou Trumpovy sankce užitečné, Íránu ve vývoji jaderné zbraně nezabrání. 19. listopadu 2019 Jerusalem Post informovaly, že Izrael aby Íránce zastavil, může být donucen k akci přímo v Íránu. „Aby Izrael zabránil vývoji jaderných zbraní a „ohnivému kruhu“ kolem něj, bude pravděpodobně muset zaútočit přímo na Írán“, řekl v pondělí šéf Národní bezpečnostní rady generálmajor Yaakov Amidror z Jeruzalémského institutu pro strategii a bezpečnost (JISS).
Na výroční konferenci o kontrole zbraní INSS v Tel Avivu Amidror uvedl: „Možná nastane situace, kdy, abychom Íránce zastavili, budeme muset jednat v Íránu přímo. Svět takto jednat připraven není … ani NATO, ani USA… raději zavírají oči.“
Íránští vůdci opakovaně volají po zničení Izraele. Íránští vůdci označují Izrael za STÁT JEDNÉ BOMBY, protože je tak malý, že jej lze zničit pouze jedinou bombou, která už byla v Khameneiho Mein Kampfu ohlášena: „Nejvyšší vůdce Íránu Ajatolláh Chameneí vydal knihu o tom, jak zničit Izrael, a tvrdí, že jeho postoj vychází z „pevně ustanovených principů islámu““.
O 416 stránkové knize nazvané „Palestina“, informovaly New York Post. Zadní strana knihy představuje Khameneiho jako „vlajku Džihádu k osvobození Jeruzaléma.“ …
Khamenei od začátku dává zřetelně najevo, že Izrael jako stát nemá právo na existenci.
Podle příspěvku New York Post objasňuje v knize své argumenty třemi klíčovými slovy.
Jsou to „nabudi“, což znamená „vyhlazení“; „Imha“, což znamená „oslabení“; a „zaval“, což znamená „vymazání“.
Ayatolláh také označil Izrael slovy „adou“ a „doshman“ – tedy za dvojnásobného „nepřítele“.
Khamenei označil antisemitismus za evropský pojem a podle New York Post prohlásil, že je jeho pohled založen na „zavedených islámských principech“.
Patří k nim myšlenka, že země, která, i když jen krátce, upadla pod muslimskou nadvládu, nebude již nikdy postoupena nemuslimům.
„Pokud jde o islám, záleží vlastnictví země na ustanovené vládě, i když je většina obyvatel nemuslimská,“ uvádí tato zpráva.
Khamenei také tvrdí, že je Izrael zvláštním případem, protože je jako národ loajálním „spojencem amerického velkého satana“, což jsou Spojené státy; protože už mnohokrát varoval před muslimy; a protože Izrael okupuje Jeruzalém, který Khamenei popisuje jako „třetí svaté město islámu“.
Nečinnost má svou cenu. Když Obama podepsal jadernou dohodu s Íránem, Bruce Thornton v časopisu Frontpage napsal, že „nejde o to … že je otevřená válka jedinou možností, jak Írán zastavit. Nasazení omezené síly v reakci na íránskou neústupnost a blokování během vyjednávání – například zničení jaderného reaktoru Arak – přesvědčuje Írán, že za jeho obstrukcionismus, lhaní a podvádění je třeba platit vysokou cenu.
Ti, kteří kážou, že „síla nic nevyřeší“, by si měli vzpomenout na Tankerovu válku z roku 1988, vyvolanou hrozbami Íránu, že během íránsko-irácké války přeruší přepravu ropy přes Perský záliv. Írán ustoupil tehdy, když Ronald Reagan v odvetu za raketový útok na americkou válečnou loď zničil dvě íránské ropné plošiny, dvě íránské lodě a šest íránských dělových člunů …
Takováto vojenská akce by samozřejmě měla své důsledky a bezpochyby by si „světové společenství“ stěžovalo – to společenství, které podle všeho nebrání Rusku ani Číně brutálně prosazovat jejich národní zájmy. Ale nečinnost má také své důsledky. V příštích letech zjistíme, jaké důsledky bude mít jaderně vyzbrojený Írán. “
Dílčí použití síly k zastavení íránského jaderného programu dnes je mnohem výhodnější než jaderný holocaust. Jaké by byly důsledky, pokud bychom dnes nekonali? Pokud Írán zaútočí na Izrael jadernými zbraněmi, předpovídají se strašlivé oběti. Nick Turse, oceněný redaktor a editor TomDispatch.com, spolupracovník Národního institutu, napsal na webu realclearworld.com, že „První jaderný útok na civilní populační centrum, americký útok na Hirošimu, toto město zanechal „celkově a úplně zdevastované,“ uvádí studie provedené v návaznosti na tyto útoky amerického strategického bombardování. „Prakticky celá hustě nebo mírně zastavěná část města byla výbuchem srovnána se zemí a spálena ohněm … Moment překvapení, kolaps mnoha budov a požáry přispěly k nebývalému počtu obětí.“ V té době místní zdravotnické úřady uvedly, že 60% okamžitých úmrtí bylo způsobeno záblesky nebo popálením a lékaři odhadli, že 15% -20% úmrtí bylo způsobeno ozářením.
Počet úmrtí v Hirošimě se odhaduje na 140 000. Předpokládá se, že jaderný útok na Nagasaki o tři dny později zabil 70 000 lidí. Dnes jsou, podle Dallasu, 15 kilotunové jaderné zbraně toho typu , který byl použit v Japonsku, odborníky označovány za „žabky“ kvůli jejich relativní slabosti…
Trumpovy sankce Íránu v získání jaderné zbraně nezabrání a omezené použití síly k zastavení íránského jaderného programu je dnes mnohem výhodnější než pozdější jaderný holocaust. Dnešní omezená válka je výhodnější než totální jaderná válka. Množství obětí zabitých dnes při omezeném úderu by bylo zanedbatelné ve srovnání s množstvím obětí v jaderné válce.
Nikdy jsme nevolili mezi válkou a mírem, volíme mezi omezeným vojenským úderem teď, nebo totální jadernou válkou.
