Židé v Izraeli – uzavřete mír se svou vlastní identitou a historií a nárokujte si, co je vaše. Názor…
Autor: Giulio Meotti, Itálie, 6.5.2020 18:58
„Závazek vyřešit konflikt a zajistit jak bezpečnost Izraele, budoucnost demokratického židovského státu se stejnými právy pro všechny jeho občany, jakož i palestinská práva, včetně práva na sebeurčení, bezpečnosti a svobody,“ říká dokument podepsaný třiceti demokratickými bývalými představiteli zahraniční politiky, včetně bývalých hlavních poradců Bena Rhodese, Phila Gordona a Roba Malleyho, a mírových vyjednavačů Ilana Goldenberga, Franka Lowensteina a Martina Indyke. Naléhají tím tak na Démese, aby se postavil proti izraelské anexi Judey a Samaří.
Pořád ta stejná pěkná, ale prázdná slova, pořád to stejné staré liberální abrakadabra. Jejich argumenty však stojí proti izraelskému konsenzu – Izrael měl už dávno anektovat všechny oblasti pod jeho kontrolou.
Každý ví, že na těchto biblických územích má Izrael pouze dvě alternativy: stažení se nebo anexi. Pokud je neanektujete a nevyhlásíte nad nimi svou svrchovanost, nejsou vaše. A pokud nejsou vaše, nemáte právo tam být. Opravdu jste „okupant“. A musíte naplánovat masový odsun desítek tisíc svých loyálních občanů – Židů.
I ti falešní liberální Židé, kteří pontifikují Izrael, by měli vědět, že bez strategické trasy Samaří – Tel Aviv Izrael neobstojí. Zůstal by židovským ghettem pod útoky islamistů.
Dokonce i ti američtí liberálové s jejich vzdušnými zámka vědí, že bez Gush Etzion bude ztracen Hebron – druhé nejdůležitější židovské historické a náboženské místo (po tom by tedy liberálové mohli spát velmi dobře).
I oni vědí, že se všechny argumenty proti udržení těchto území ukázaly jako nepravdivé. Po stažení nebude žádný „mír“, bude zapotřebí více vojáků a armády, jako tomu bylo po Gush Katif, který chrání Gush Dan. Arabové nebudou akceptovat zastavení na legendární neexistující „Zelené linii“.
Boj s palestinskými Araby o tato území po roce 1967 vždy určoval identitu. Arabové ji mají, tvrdí, že nejen Nablus a Jericho, ale také Jaffu a Nazareth. Mají svou paměť a živí ji. Pro ně je to posvátná země „Palestina“ patřícá pouze islámu. Mohou tam žít pouze „dhimmis“ – poražené subjekty druhé třídy. Většina Židů tomu zatím nerozumí.
Domnívají se, že jsou tato území předmětem směny v nějaké hypotetické „dohodě“ nebo v nejlepším případě vidí tento region jako strategický nárazník proti terorismu. Ale i tento poslední pohled na oblasti získané po roce 1967 je naprosto nedostatečný. Co když by se jednoho dne všichni palestinští Arabové vzdají násilí, džihádu a teroru? Dali by jim Židé tato území, protože už nejde o „bezpečnostní problém“?
Palestinští Arabové už mají tři státy: Gazu, tzv. „Palestinskou samosprávu“ na polovině Judeje a Samaří a Jordánsko. Proč jim chtějí Židé přidat ještě další vzdáním se svého náboženského, historického a strategického dědictví, dědictví, které si vzali zpět od svých nepřátel v sebeobranných válkách, které téměř zničily jejich malou židovskou enklávu?
Uzavřete mír se svou vlastní identitou a historií a nárokujte si, co je vaše.
