Praha Jeruzalém

Jako jednotlivci mají tito poslanci, stejně jakož i jiní lidé v zahraničí, jistě právo kritizovat izraelskou politiku týkající se sporného území na Západním břehu Jordánu, ovšem to spojení s 1 079 dalšími je bezprecedentní.

Autor: Dr. Manfred Gerstenfeld, 29.6.2020 20:11

23. června 1080 pokryteckých europoslanců z 25 evropských zemí zveřejnilo dopis evropským vládám a vůdcům proti izraelské anexi „Západního břehu“.

Zahava Galonová, bývalá vůdkyně extrémní levicové izraelské strany Meretz, 24. června tweetovala, jak je hrdá na to, že tento dopis sama iniciovala. Napsala, že tak učinila společně se třemi dalšími: bývalou členkou Knessetu za Meretz Naomi Chazanovou, bývalým generálním prokurátorem za předsedy vlády Yitzchaka Rabina Michaelem Ben-Yairem a bývalým členem Knessetu a předsedou židovské agentury Avrahamem Burgem. Ten v roce 2015 oznámil, že se připojil k Hadash – součásti Společné arabské kandidátky.

Poslanci ve svém dopise vyjádřili vážné obavy ohledně „plánu prezidenta Trumpa na řešení izraelsko-palestinského konfliktu a na hrozící vyhlídky izraelské anexe území Západního břehu Jordánu“. Dopis pokračoval: „Jsme hluboce znepokojeni hrozícím precedensem, který by byl tímto v mezinárodních vztazích ustanoven.“

A přidali ten hlavní omyl: „Evropa po desetiletí prosazuje spravedlivé řešení izraelsko-palestinského konfliktu formou řešení dvou států v souladu s mezinárodním právem a příslušnými usneseními Rady bezpečnosti OSN.“

V tom, co Evropa prosazuje, není nic „jen“. V roce 2006 přinesly většinu Hamasu jen parlamentní volby Palestinské samosprávy, nic jiného. Cílem tohoto hnutí je podle jejich charty genocida Židů. Druhou největší a jedinou další relevantní palestinskou stranou je Fatah, který ovládá Palestinskou samosprávu. Ten odměňuje vyplácenými důchody vrahy nebo jejich rodiny.

To, co EU v této realitě podporuje – dvoustátní řešení – může být označeno za „spravedlivé řešení“ pouze v pekle, nebo jeho alternativě, pokud by tedy někdo chtěl klasický příklad – v Sodomě a Gomoře. Zneužití slova „jen“ se v dopise opakuje ještě dvakrát.

Kde je to pokrytectví?

Signatáři dopisu tvrdí, že dvoustátní řešení, jehož jeden budoucí stát vedou propagátoři vraždění, je „podle mezinárodního práva“. Pokud ano, může být tento druh právních předpisů přinejmenším částečně monstrózní.

OSN je totiž částečně antisemitským orgánem. Většina usnesení přijatých na jeho výročním Valném shromáždění směřuje pouze proti jedné zemi – Izraeli. Podle definice antisemitismu Mezinárodní organizace paměti holocaustu (IHRA) je taková diskriminace antisemitským činem.

Signatáři v dopise rovněž prohlašují, že pokud by Izrael pokračoval v anexi – což je jejich popis toho, co Izrael nazývá „uplatněním suverenity“ – potom by tento krok byl fatálním pro vyhlídky izraelsko-palestinského míru. Tito pokrytci samozřejmě nijak nezmiňují mimořádně velkorysý návrh míru izraelského premiéra Ehuda Olmerta z roku 2008, který byl Mohammadem Abbásem zamítnut.

Signatáři opakují, že izraelská anexe zpochybní nejzákladnější normy upravující mezinárodní vztahy, včetně Charty OSN. Íránská politika týkající se ničení Izraele ovšem nepochybně velmi zpochybňuje Chartu OSN. Od těchto pokrytců však nikdy nepřišel žádný dopis, který by se tím zabýval.

Dopis pokračuje, že jsou signatáři „hluboce znepokojeni dopadem anexe na život Izraelců a Palestinců“. Máme tu ovšem jen velmi málo důkazů toho, že by alespoň někteří z těchto lidí někdy projevili obavy o životy Izraelců. Pokud by to tak nebylo, psali by nepřetržitě dopisy o tom, jak moc se obávají palestinského terorismu, vražedných hrozeb a jiné kriminality.

Signatáři jsou také „hluboce znepokojeni“ dopadem anexe na destabilizační potenciál v regionu na „prahu našeho kontinentu“. Tito poslanci  ovšem opět neposlali žádný podobný dopis týkající se dohody o společném komplexním akčním plánu (JCPOA) podepsané prezidentem USA Barackem Obamou s Íránem v roce 2015. Tento plán měl obrovský destabilizační potenciál v tomto regionu. A tento hrozivý potenciál se mezitím stal skutečností.

Signatáři citují vysokého představitele EU Josepha Borrella, který prohlásil, že anexe nemůže projít bez toho, aniž by byla zpochybněna. Tímto oceňují muže, který nepovažuje genocidní úmysly za problém. Tito pokrytci by měli vědět, že Borrell pro časopis Politico prohlásil, že „Írán chce vyhladit Izrael – na tom není nic nového. Musíte s tím naučit žít.“

Dopis pokračuje: „že celosvětový řád založený na pravidlech je ústředním bodem evropské dlouhodobé stability a bezpečnosti.“ Ve skutečnosti tento řád, údajně založený založený na pravidlech, přináší peněžní dary EU a evropských zemí Palestinské samosprávě, aby tato mohla i nadále platit za vraždy Izraelců.

Za prvé – bylo to iniciováno nejlevicovějšími Izraelci

Tento dopis je bezprecedentní. Nikdy jindy se nestalo, že by se víc než tisíc evropských poslanců shromáždilo a poslalo dopis evropským vládám a vůdcům.

Pokud tedy postavíme tento dopis vedle pracovní definice antisemitismu IHRA, zjistíme, že je možná antisemitický. Pokud není, je tomu určitě velmi blízko. IHRA definuje antisemitismus jako „uplatňování dvojího metru vůči Izraeli tím, že po něm vyžaduje chování, které neočekává ani nepožaduje od žádného jiného demokratického národa“.

Jako jednotlivci mají tito poslanci, stejně jakož i jiní lidé v zahraničí, jistě právo kritizovat izraelskou politiku týkající se sporného území na Západním břehu Jordánu, ovšem to spojení s 1 079 dalšími je bezprecedentní.

Muslimský terorismus ohrožuje Evropu. Přesto se tito pokrytci nespojili, aby odsoudili podporu terorismu palestinskou společností.

Kdo to podepsal?

Dopis je z velké části projektem levice. Rychlý pohled na signatáře ukazuje, že nejméně 30% představuje socialistické nebo labouristické strany. Více než 150 pochází od Zelených. Významně jsou zastoupeny i další extrémnější levicové strany, například Irský Sinn Féin a německý De Linke. Čtrnáct signatářů jsou komunisté. Strana prosazující nejextrémnější nenávist Izraele v Evropě, španělský Podemos, má osm signatářů.

Země s největším počtem signatářů je Spojené království s 238. Většina z nich pochází z Labour party, 38 zastupuje Liberální demokraty, 27 Skotskou národní stranu a 24 z nich jsou Konzervativci. Tolik tedy země, jejíž vláda formálně přijala definici IHRA antisemitismu. Jen počet signatářů z Labour party vysoce převyšuje celkový počet 88 německých signatářů

Se 164 signatáři tvoří druhou největší skupinu Francie. Třetí největší počet signatářů, 130, pochází z Irska. Padesát tři jsou ze strany Fianna Fáil. Jeho vůdce, Micheál Martin, je předsedou vlády země. Čtyřicet osm signatářů je z Sinn Féin. Fianna Fáil je největší stranou v Irsku a Sinn Fein je druhá největší. Fine Gael, druhý hlavní vládní partner nemá žádné signatáře. Irská populace nepředstavuje ani 1% obyvatel zemí, ze kterých signatáři pocházejí. Znovu to tedy ukazuje na to, že je Irsko právem známé svým protizraelským přístupem.

Jsou tu ovšem i další země, které mají relativně vysokou účast podepsaných poslanců: Island s 8 signatáři, Lucembursko s 11 signatáři, Švédsko a Dánsko mají asi po 50 signatářích, stejně jako Švýcarsko.

Je zajímavé zmínit, že z několika členských zemí EU to nepodepsal nikdo – z Kypru, Řecka, Chorvatska a Bulharska.

Jedním z nejpřekvapivějších jmen na seznamu je bývalý vůdce britské Konzervativní strany Lord Michael Howard, který je Židem. Ten by si měl s tímto téměř antisemitským dopisem opravdu dělat hlavu, protože se stal obětí jedné z nejodpornějších antisemitských karikatur v britské poválečné historii. V dubnu 2005, The Guardian publikoval karikaturu Steva Bella, která Howarda – tehdy ještě nikoli lorda – vykreslila s upířími zuby z nichž kapala krev a v ruce držel sklenici s krví. Toto byla personalizovaná verze starobylé antisemitské krevní pověry. Titulek zněl: „Pijete to, co pijeme i my? Volte Konzervativce.“ A oozději Bell znovu pro The Guardian nakreslil Howarda s upířími zuby.

Určitě by bylo velmi poučné, kdyby se nějaká podrobnější esej zaměřila na pozadí některých nejproblematičtějších signatářů tohoto dopisu.

Dr. Manfred Gerstenfeld je emeritní předseda Jeruzalémského centra pro veřejné záležitosti. Více než třicet let je strategickým poradcem některých z předních světových korporací. Mezi vyznamenání, která mu byla udělena patří Mezinárodní cena kanadského institutu pro židovský výzkum v roce 2019, kterou mu vzdaly hold přední mezinárodní autority uznávané v oblasti výzkumu současného antisemitismu. Jeho hlavní kniha na toto téma nese název: Válka milionu řezů – boj proti delegitimizaci Izraele a Židů a nárůstu nového antisemitismu.

 

03. 07. 2020 08:10 494 Daniel Žingor Zdroj: Arutz Sheva - Israel National News

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem