Praha Jeruzalém

Poslednímu a jedinému sovětskému prezidentovi Michailu Gorbačovovi vzdávají hold především Židé a Stát Izrael. Podle nich umožnil ruským Židům vystěhování do Izraele i svobodnější praktikování judaismu v Sovětském svazu.

Autor: Gita Zbavitelová, 5. září 2022

V zemi panoval silný antisemitismus. Velká říjnová socialistická revoluce sice zrušila Oblast židovského osídlení, mimo kterou Židé nesměli žít, Sovětský svaz dokonce zřídil „židovskou autonomní republiku“ a Stalin byl mezi prvními, kdo uznal Stát Izrael, ale zároveň likvidoval své židovské soudruhy i židovskou kulturu. V roce 1952 dal popravit třináct židovských spisovatelů a odstranil velkou část Židů z důležitých státních funkcí. V roce 1953 obvinil skupinu židovských lékařů ze spiknutí s cílem zavraždit vysoké komunistické funkcionáře a uvěznil je, ale naštěstí zemřel dřív, než byli popraveni.

Za Nikity Chruščova se poměry maličko uvolnily a omezené množství Židů se smělo vystěhovat do Izraele, ale za Leonida Brežněva antisemitská propaganda opět zesílila po izraelském vítězství v šestidenní válce v roce 1967. Brežněvův režim vystěhování do Izraele zkomplikoval až na hranici nemožnosti, a vznikl tak pojem „refusenik“, což nebyl Žid, který by něco odmítal, ale ten, jemuž sovětské úřady odmítaly povolit odjezd ze země. Zákaz vycestování padl v roce 1971 a během deseti let ze Sovětského svazu odešlo na 150 000 Židů.

Situace se ale výrazně zlepšila až za Gorbačova. První dva roky po jeho nástupu do funkce jich odjely jen stovky, ale v roce 1987 začala emigrace sílit a do roku 1990 opustilo Sovětský svaz 185 000 Židů. Po mohutné mezinárodní kampani Gorbačov v roce 1986 propustil z vězení prvního politického vězně – předního židovského disidenta Natana Ščaranského (dnes Šaranského) v rámci výměny vězňů. Šaransky, který strávil devět let v pracovním lágru, dva němečtí špioni a jeden český jménem Jaroslav Javorský byli vyměněni za pět východoevropských agentů vězněných ve Spojených státech, včetně československého špiona Karla Koechera. Šaransky odjel rovnou do Izraele.

Gorbačov v roce 1987 také udělil milost sedmnáct let vězněnému disidentovi Josifu Běgunovi, který se pak stejně jako mnoho dalších rovněž vystěhoval do Izraele. Z internace se směl vrátit i přední obhájce Židů, nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov, židovský novinář-disident Alexandr Podrabinek, který měl za sebou pět let na Sibiři, Vladimir Slepak, který tam strávil rovněž pět let, anebo po třech letech sibiřského věznění Juli Edelštajn, dnes známý izraelský politik a člen strany Likud Binjamina Netanjahua. Koncem roku byli z psychiatrických léčeben propuštěni bezdůvodně věznění disidenti a rehabilitace se dočkali židovští bolševici zavraždění za Stalina, jako Grigorij Zinovjev nebo Nikolaj Bucharin.

 

V letech 1989 až 2006 odešlo ze země přes půldruhého milionu Židů, z toho milion a čtvrt do Izraele a ostatní do Spojených států, Kanady a Evropy.

Natan Šaransky ale u příležitosti úmrtí bývalého sovětského prezidenta zdůraznil, že nebýt tlaku Západu, Gorbačov by sovětské Židy nikdy odejít nenechal. Nebyl sice antisemita s předsudky jako Stalin nebo Brežněv, ale Šaransky nepamatuje, že by Gorbačov někdy projevil Židům nějaké sympatie. Až vysoká cena v podobě mezinárodních sankcí a obchodních omezení, kterou Sovětský svaz zaplatil za politické represe, ho přesvědčila, že je třeba politiku vůči Židům zmírnit, zdůrazňuje Šaransky.

Gorbačov byl podle něj přesvědčený komunista, marxista a leninista, ale zároveň si uvědomoval, že stávající režim Sovětskému svazu neprospívá a je třeba dát lidem větší svobodu. „Jen nepochopil, že když dáte lidem trochu svobody, budou jí chtít víc,“ zdůraznil Šaransky. Připomněl, že podmínky vystěhování Židů začal Gorbačov uvolňovat až po návštěvě Washingtonu v roce 1987, kde místní židovské organizace uspořádaly demonstraci čtvrt milionu lidí. Podle Šaranského by Gorbačov bez podpory Západu a jeho politiků v čele s Ronaldem Reaganem postoj k sovětským Židům nikdy změnit nedokázal.

V projevu v Babím Jaru, kde nacisté v roce 1941 zavraždili skoro 34 000 Židů, Gorbačov dokonce přiznal, že „jedovaté výhonky antisemitismu vyklíčily i na sovětské půdě“ a Stalinova vláda se sice od antisemitismu veřejně distancovala, ale ve skutečnosti jej využívala k posilování diktatury. Gorbačov také zalitoval, že Židé ze země odcházejí, a Sovětský svaz tak přichází „o tolik talentovaných, šikovných a podnikavých lidí“. Z ruské společnosti však antisemitismus nikdy nezmizel; „politicky se oficiálně popíral, ale v praxi se podporoval“, řekl jednou Gorbačov.

Počet Židů v Sovětském svazu a pak v Rusku klesl z více než dvou milionů v roce 1979 na dnešních zhruba 200 000. Převážná většina těch, co odešli, žije v Izraeli. Když ho Gorbačov v roce 1992 navštívil, vítali ho tam jako hrdinu. I když mu nějaký čas trvalo, než se zaměřil na dodržování lidských práv, zahájil proces pozitivních změn, který byl do jeho nástupu do funkce v Sovětském svazu nemyslitelný.

 

06. 09. 2022 05:58 149 Daniel Žingor Zdroj: Neviditelný Pes

Buďte v obraze

Přihlaste se k zasíláni novinek emailem