Praha Jeruzalém

Friedmanova nová kniha vypráví o zákulisí roztržky mezi Trumpovým Bílým domem a Netanjahuem kvůli jeho plánu anektovat části Západního břehu Jordánu. „Dejte mi něco, co mohu prodat prezidentovi,“ řekl tehdy Friedman izraelskému premiérovi.

Autor: Tal Heinrich, 13. února 2022

Mezi představením izraelsko-palestinského mírového návrhu Trumpovou administrativou a vyhlášením Abrahámských dohod uplynulo něco málo přes šest měsíců.

V tomto období, od konce ledna do poloviny srpna 2020, představil bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu svůj vlastní plán na vyhlášení suverenity nad částí Západního břehu Jordánu.

Poté byl pod tlakem Trumpova Bílého domu donucen od této myšlenky ustoupit ve prospěch historických diplomatických zisků se dvěma státy Perského zálivu, SAE a Bahrajnem.

Bývalý velvyslanec USA v Izraeli David Friedman původně Netanjahuův plán anexe podporoval. Jako zastánce izraelské osidlovací politiky považuje Západní břeh Jordánu za sporné území.

„Není to, jak tvrdí téměř celý svět, nelegálně okupované území,“ píše Friedman ve svých nově vydaných pamětech.

Friedman však brzy zjistil, že „suverenita ztratila u prezidenta přízeň. Dokonce i v Izraeli ztratila suverenita svůj lesk“.

Ve své knize „Sledgehammer: Jak rozchod s minulostí přinesl mír na Blízkém východě“ bývalý americký vyslanec odhaluje, jak se pokoušel překlenout rozkol mezi Netanjahuem a Trumpovým Bílým domem. ALL ISRAEL NEWS knihu recenzoval zde a exkluzivní pohled do knihy zveřejnil zde.

„V polovině května mi Jared (Kushner) poslal obrázek titulku z deníku The Washington Post, který Trump zakroužkoval a hodil Jaredovi na stůl. Stálo v něm: Zachrání Trump Izrael před Netanjahuovým bezohledným záborem půdy? To nebyl příjemný pohled, ale bylo to ještě horší. Jared mi poslal e-mail, aby mě upozornil, že jsem daleko od Oválné pracovny a nemám aktuální přehled o prezidentově myšlení. Domníval se, že možná předbíhám, kam je prezident ochoten zajít,“ píše Friedman.

Podle nedávno vydané knihy izraelského novináře Baraka Ravida se Netanjahu rozhodl pokračovat v oznámení anexe až poté, co od Davida Friedmana obdržel ujištění, že USA tento krok podpoří, ačkoli vyslanec údajně tuto myšlenku nikdy nepředložil Bílému domu.

Bývalý velvyslanec nyní poprvé prozradil, že s Netanjahuem vedl „srdečné“ rozhovory, v nichž mu vysvětlil, že na rozdíl od přesunu velvyslanectví do Jeruzaléma a uznání Golanských výšin nemá otázka svrchovanosti „žádnou šanci na posun“, přestože je osobně pro.

Friedman Netanjahuovi řekl: „Jak máme postupovat v otázce suverenity, když se proti ní staví váš ministr obrany (Gantz) a ministr zahraničí (Gabi Aškenazi)? Zdá se, že to teď nikoho nezajímá ani u vás, ani u nás, a dokonce i Mark Meadows, šéf prezidentova štábu, který má velmi blízko k evangelikální komunitě, si myslí, že izraelská pravice zasela tolik zmatku, že ani mnozí evangelikálové tomu nejsou nakloněni.“

Aby mohl Friedman ve Washingtonu prosazovat izraelský plán anexe, potřeboval něco, s čím by mohl pracovat. Americký velvyslanec Netanjahuovi doporučil, aby nejprve usiloval o politickou stabilitu v rámci své vlády jednoty a poté přešel k návrhu velkého balíku praktických iniciativ pro Palestince.

„Dejte mi něco, co mohu prodat prezidentovi,“ řekl bývalému izraelskému premiérovi.

Friedman svá slova proměnil v činy. Sám oslovil Gantze a Aškenáziho a zeptal se jich, jaké minimální územní rozměry suverenity Západního břehu by byli ochotni akceptovat. Představitelé Modré a Bílé strany však nevěřili, že Netanjahu v rámci vlády jednoty dodrží politickou dohodu mezi nimi.

„Viděl jsem, že míra nedůvěry je nepřekonatelná,“ vzpomíná Friedman.

„Všechno jsem to nahlásil Jaredovi. Řekl jsem mu, že Gantz na naši stranu nepřejde,“ píše Friedman. „Abychom udrželi proces v chodu, museli bychom jít s Bibim sami. Byl premiérem a měl hlasy k vyhlášení suverenity. Pokud bychom to neudělali, naše úsilí by rychle skončilo.“

Nečekaný vývoj však Friedmana přiměl změnit názor. Yousef Al Otaiba, velvyslanec Spojených arabských emirátů ve Spojených státech, napsal v hebrejštině článek v novinách Yedioth Ahronoth. Vyzval v něm Izraelce, aby se vyhlášení svrchovanosti bránili, a varoval, že by tím ztížili vyhlídky na zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi.

„Bylo to něco, o čem se v kuloárech mluvilo už léta, ale veřejné prohlášení v hebrejštině v Izraeli vyvolalo velký ohlas,“ popisuje Friedman. On i Trumpův zeť a poradce Jared Kushner se domnívali, že mír se SAE je mnohem větší cenou než suverenita.

Friedman Kushnerovi řekl: „Pokud se nám podaří svrchovanost spíše odložit než zrušit a získat plnohodnotné diplomatické vztahy mezi Izraelem a SAE, je to jednoznačně lepší pro Ameriku, Izrael i svět a pro prezidenta obrovská výhra. Jsem plně pro.“

Netanjahu byl rovněž pro. Navzdory ostré kritice ze strany svých pravicových rivalů a některých svých příznivců se rozhodl plán anexe odsunout na vedlejší kolej, nebo jak to formulovaly titulky v médiích, „zahodit“.

V jiné kapitole své knihy Friedman zdůrazňuje, že ačkoli mnoho lidí srovnává Trumpa s Netanjahuem, ve skutečnosti nemají oba bývalí vůdci mnoho společného.

„Jako soustředné kruhy se překrývají pouze s ohledem na svůj populismus a perspektivy ‚America First‘ nebo ‚Israel First‘. Ale zatímco Trump je instinktivní a velmi blízký svému personálu, což vyvolává obrovskou loajalitu, Netanjahu je mnohem přemýšlivější a opatrnější, ochotný před rozhodnutím vyčerpávajícím způsobem prověřit data a další údaje,“ píše Friedman.

Analýza, která vyvolává otázku, kdyby se jejich role vyměnily – ustoupil by Trump?

14.02.2022 06:30 Daniel Žingor274Zdroj: All Israel news