Průvodce a instruktor boje proti terorismu vzpomíná na atmosféru během Šestidenní války: „Když to Izrael potřeboval, chytil jsem poslední letadlo a připojil se k dobrovolníkům.“

Autor: Avi Dobuler, 22.5.2020 10:35

Před padesáti třemi lety mi ještě nebylo 18. Absolvoval jsem na střední škole hebrejský jazykový kurz, sledoval tím pádem zprávy v hebrejštině a z arabského chrastění zbraněmi pochopil, že je válka za dveřmi. Izraeli hrozilo brutální zničení – 3. válka za 22 let od skončení holocaustu. Chytl jsem jedno z posledních letadel a připojil se k 50 000 dobrovolníkům, kteří přišli Izraeli, který to potřeboval, na pomoc.

Všichni pomáhali, jak bylo zapotřebí.

Mezi úkoly, které mi byly přiděleny bylo kopání hrobů v Liberty Bell Parku, protože bylo odhadnuto, že budeme mít 50 000 padlých. Nakonec jich bylo pouhých 700. Dalším úkolem bylo plnění pytlů zeminou, abychom ochránili vchody a okna před střepinami. Nakonec jsme byli přiřazeni ke kibucům a mošavům pro sklizeň, dojení krav a sbírání vajec, což záložákům umožnilo vrátit se ke svým jednotkám.

Nahradil jsem Ofera Fenigera a převzal jeho povinnosti v kibucu. Byl to výsadkář, který byl posledním vojákem, který padl v klíčové bitvě o Ammunition Hill, která vedla k osvobození Starého města a východní části Jeruzaléma, který byl 19 let pod okupací Jordánska. Byl jsem s jeho otcem Yitzchakem, když dostal tu smutnou zprávu o smrti svého syna. Dodnes je Givat Hatachmoshet, bojová píseň Ammunition Hill, vyzváněcím tónem mého mobilu.

Izrael se zázrakem vynořil z toho, co dnes známe jako Šestidenní válku. Povstal silnější. Izrael získal potřebnou strategickou hloubku, ale hlavně zázračně osvobodil své biblické srdce a Staré město se Západní zdí a Chrámovou horou.

Pamatuji si, jak jsem měl slzy radosti. Plukovník Motta Gur, který se později stal mým přítelem, vyslovil ta slavná slova: „Har HaBayit beyadeynu“ – „Chrámová hora je v našich rukou.“

Moje rodina a já jsme před 30 lety udělali alyu (emigrovali do Izraele). Když jsem opustil USA, věnoval jsem svou energii dvěma povoláním, která mi přinesla velký úspěch a velkou spokojenost: 1. průvodcování anglo turistů po celém Izraeli – páry a malé i velké skupiny všeho druhu; a 2. výuka taktiky bojových umění a boje proti terorismu pro jednotlivce, skupiny a bezpečnostní personál, včetně tajných služeb.

Den nezávislosti Izraele a Den Jeruzaléma mají pro mě ten nejosobnější a nejintimnější význam.

My, kteří jsme tu byli jsme pochopili, že jsme svědky skutečného zázraku.

Žili jsme v nechráněných, rozsekaných a prakticky nebránitelných hranicích, bojovali proti ohromné přesile a lépe vyzbrojenému nepříteli a po Šestidenní povstali. Slyšeli jste snad někdy o tak neočekávaném vítězství v tak krátké době?!

A sedmého dne jsme odpočinuli.

Děkuji B…že za veškerou Tvou lásku a možnost být součástí toho, jak se Izrael ubránil a roste. Happy Jerusalem Day