Íránci jsou „velmi blízko“ jadernému průlomu, říká generál Kenneth McKenzie z Centrálního velitelství OSN; šéf MAAE tvrdí, že během jeho cesty do Teheránu nebylo dosaženo „žádného pokroku“.
Od: JNS.org, 25. listopadu 2021
Jednání o íránském jaderném programu budou příští týden ve Vídni obnovena, vrchní velitel americké armády na Blízkém východě však tvrdí, že pokud by rozhovory selhaly, je připravena i vojenská varianta.
Íránci jsou „velmi blízko“ jadernému průlomu, ale prezident Joe Biden přislíbil, že Íránci jaderné zbraně nedosáhnou, řekl časopisu TIME generál Kenneth McKenzie, velitel amerického Centrálního velení.
„Diplomaté mají v této věci hlavní slovo, ale Centrální velitelství má vždy řadu plánů, které bychom mohli provést, kdyby nám to bylo nařízeno,“ řekl.
Smíšená komise dohody o společném komplexním akčním plánu (JCPOA) o jaderných zbraních se má sejít 29. listopadu ve Vídni. Podle prohlášení Evropské unie v ní budou zastoupeny Velká Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a Írán. Zasedání má předsedat Enrique Mora v zastoupení šéfa zahraniční politiky EU Josepa Borrella.
Spojené státy, které od JCPOA jednostranně odstoupily v roce 2018 za tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, se podle zprávy TIME jednání na žádost Íránu přímo nezúčastní.
Írán od roku 2018 pokračuje ve svém jaderném programu a američtí představitelé varovali, že jeho pokroky na cestě k získání jaderné zbraně představují riziko, že návrat k dohodě z roku 2015 bude nemožný.
V rozhovoru pro agenturu Bloomberg, který byl odvysílán v září, zvláštní zástupce USA pro Írán Robert Malley uvedl: „Nemůžeme čekat donekonečna, protože Írán pokračuje ve svém jaderném pokroku, protože v určitém okamžiku bude jeho pokrok takový, že návrat k JCPOA bude pro USA mnohem méně cenný, než by jinak byl.“
Spojené státy jsou připraveny být trpělivé, řekl Malley, ale dodal: „Nebudeme to protahovat příliš dlouho, protože v určitém okamžiku budeme muset dospět k jinému závěru.“
Ani Írán nezastavil své pokroky v přípravě na obnovení rozhovorů ve Vídni.
Na středečním zasedání Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii chargé d’affaires USA Louis L. Bono ve svém prohlášení varoval, že „eskalace íránského postupu nad rámec limitů JCPOA pokračuje v nezmenšené míře. Írán nadále instaluje a provozuje počet a typy odstředivek, které dohoda nepovoluje a vyrábí množství a úrovně obohacování uranu daleko za limity stanovené v JCPOA.“
Bono zejména vyzval Írán, aby MAAE umožnil instalovat náhradní kamery v zařízení v Karadži, kde se vyrábějí komponenty odstředivek a uvedl, že nedostatky v monitorování tohoto místa ohrožují návrat k JCPOA. Uvedl, že s rostoucími nedostatky v monitorování tohoto místa bude „obnovení vzájemného dodržování JCPOA stále obtížnější“.
„Írán musí MAAE neprodleně umožnit instalaci náhradních kamer pro monitorování výroby komponentů odstředivek v komplexu Karadž a měl by objasnit stav chybějícího datového nosiče a záznamové jednotky, o nichž dříve informoval generální ředitel MAAE,“ uvedl.
Bono rovněž vyzdvihl íránskou práci s kovovým uranem a obohacování uranu na 6o % U-235 jako obzvláště znepokojující a uvedl: „Írán se snaží obohacovat uran. Írán nemá žádnou věrohodnou mírovou potřebu provádět tyto činnosti, které mají přímý vztah k vývoji jaderných zbraní.“
Sám Írán uvedl, že takové kroky podnikají pouze země s jadernými zbraněmi, poznamenal.
Zařízení v Karadži je Iran Centrifuge Technology Company neboli TESA, hlavní výrobní středisko pro odstředivky na obohacování uranu používané v jaderných zařízeních ve Fordow a Natanzu. Toto zařízení bylo v červnu poškozeno v důsledku akce, kterou Írán označil za izraelskou sabotáž. V únoru odcestoval do Íránu generální ředitel MAAE Rafael Grossi, aby se pokusil zabránit provádění íránských právních předpisů, které se mimo jiné snaží omezit inspekce íránských jaderných zařízení a shromažďování záznamů z bezpečnostních kamer.
Podle NBC se Grossimu podařilo dosáhnout „dočasné“ dohody, která by umožnila, aby kamery MAAE fungovaly i nadále, takže v případě návratu k JCPOA by signatáři byli schopni „dát dohromady, co se stalo během období, kdy (dohoda) vypršela“. Írán však tvrdí, že po údajném izraelském útoku na zařízení v Karadži nemohl inspektorům MAAE umožnit přístup k výměně sledovacího zařízení kvůli probíhajícímu vyšetřování na místě.
Den po své cestě do Íránu, kde jednal o řadě otázek souvisejících s jadernými zbraněmi, Grossi uvedl, že pokud jde o monitorování zařízení v Karadži, nebylo dosaženo žádného pokroku. Podle agentury Reuters uvedl, že agentura brzy nebude schopna zaručit, že z místa nebylo odkloněno zařízení k výrobě jaderných zbraní.
Šéf MAAE řekl 23. října televizi NBC News, že odmítnutí Teheránu umožnit inspektorům obsluhovat monitorovací zařízení v Karadži již vedlo k tomu, že monitorování zařízení bylo přerušeno.
„Jsme blízko bodu, kdy bych nebyl schopen zaručit kontinuitu našich znalostí,“ řekl Grossi na středeční tiskové konferenci.
Grossi uvedl, že MAAE pět měsíců po údajném útoku stále neví, zda je Karadž funkční.
„Je zřejmé, že tak dlouhá doba, aniž bychom získali přístup, aniž bychom věděli, zda probíhají provozní činnosti, je něco, co by mi samo o sobě v určitém okamžiku znemožnilo nadále říkat, že máme představu o tom, co se děje,“ řekl.
