Nejméně polovina Izraelců plánuje v těchto volbách volit stejnou stranu jako v březnu 2021, ukazuje průzkum; Nízká účast arabských voličů by však mohla umožnit pravici sestavit koalici, tvrdí odborníci.

Autor: Maayan Hoffmanová 4. září 2022

Dva měsíce před tím, než Izraelci popáté za tři a půl roku půjdou k volebním urnám, jeden z expertů uvedl, že schopnost pravice vytvořit silnou většinovou koalici závisí především na volební účasti arabské menšiny v Izraeli.

„O budoucnosti národního státu židovského národa rozhodnou Arabové, ať se nám to líbí, nebo ne,“ vysvětlila profesorka Tamar Hermannová, akademická ředitelka Viterbiho rodinného centra pro výzkum veřejného mínění a politiky při Izraelském demokratickém institutu (IDI).

Průzkum veřejného mínění, který minulý měsíc provedla společnost Stat-Net, předpověděl, že míra účasti arabské společnosti v příštích volbách by mohla být až 39 %, což je dosud nejnižší zaznamenané číslo. Naproti tomu ve volbách v březnu 2021 hlasovalo 45 % Arabů, v roce 2020 65 %, ve volbách v září 2019 59 % a ve volbách v dubnu 2019 49 %.

Volební účast pod 40 % by byla nejnižší za posledních více než 20 let.

Hermannové vlastní průzkum Index izraelského hlasu, zveřejněný minulý týden, ukázal, že 26 % arabských respondentů, kteří se zúčastnili posledních voleb, uvedlo, že tentokrát volit nehodlají. Výsledkem by podle Hermannové bylo „neúměrné posílení pravice“.

Předpověděla, že takto nízká účast arabských voličů zajistí, že středopravicový blok vedený bývalým premiérem Benjaminem Netanjahuem dosáhne 61 křesel potřebných pro vládní většinu v izraelském parlamentu.

Ve skutečnosti Netanjahu nyní věří, že má nejméně 62 křesel, uvedl o víkendu komentátor listu Ha’arec Josi Verter. Netanjahuův optimismus se zřejmě zakládá také na očekávané historicky nejnižší volební účasti v arabské komunitě, napsal Verter. Pokud se voleb zúčastní méně než 40 % Arabů, může pravicový blok podle statistik získat další křeslo až mandát a půl.

Profesor Jonathan Rynhold, vedoucí katedry politických studií na Bar Ilanově univerzitě, však upozornil, že „se věci mohou velmi rychle změnit“.

„Hlasy Arabů se v posledních dvou volbách pohybovaly nahoru a dolů zhruba o 15 %. Rozdíly jsou příliš malé a množství událostí, které by je mohly v krátké době ovlivnit, je příliš velké,“ řekl.

50 % IZRAELCŮ BUDE VOLIT STEJNOU STRANU JAKO V PŘEDCHOZÍCH VOLBÁCH

Podle Rynholda si Izraelci při volbách počítají trojím způsobem: 1) kterou stranu chtějí ideálně podpořit; 2) zda tato strana může překročit volební práh; 3) a – vzhledem k tomu, že žádná strana v Izraeli nebude mít většinu – které další strany by jejich strana mohla spojit s preferovanou koalicí.

Průzkum IDI založený na datech zachycených od 21. do 24. srpna ukázal, že nejméně polovina veřejnosti hodlá volit stejnou stranu, kterou volila v předchozích volbách, a to zejména ti, kteří volili větší strany, jež jsou v současnosti v opozici, jako je Likud. Konkrétně průzkum zjistil, že 78 % voličů opozičních stran hodlá opět volit stejnou stranu.

Kromě toho pouze 6 % Izraelců odpovědělo, že hodlá změnit blok.

A to i přesto, že průzkum byl proveden na konci měsíce, kdy se konalo pět stranických primárek, do politiky vstoupil populární bývalý náčelník generálního štábu IDF Gadi Eisenkot, vznikla strana Sionistický duch založená na Jamině, došlo k rozdělení a následnému sloučení strany Náboženský sionismus a dalším událostem.

Rynhold vysvětlil, že stagnace volebních preferencí je částečně důsledkem toho, že lidé jsou motivováni spíše tím, „co by mohlo být horší“, než aby se snažili změnit současnou situaci země.

„Nemyslí si jen, že by to mohlo být lepší, ale že by to mohlo být ještě horší, takže je možná lepší zůstat tam, kde jsou,“ řekl.

Průzkum IDI navíc ukázal, že většina (61 %) Židů v Izraeli má tendenci volit stejnou stranu nebo stejný blok jako jejich rodina nebo přátelé. Přibližně 38 % má podle průzkumu v úmyslu volit stejnou stranu a dalších 23 % bude v nadcházejících volbách volit jinou stranu v rámci stejného politického tábora.

„Volba politického bloku v Izraeli je něco hluboce zakořeněného ve vaší identitě a lidé svou identitu nemění,“ vysvětlila Hermannová. „Manévrovací prostor je velmi omezený… Jsme v patové situaci. Ale není to volební pat. Je to patová situace v oblasti poznání, psychologie a identity.“

Poznamenala, že ačkoli ekonomické programy stran byly letos pro voliče hodnoceny jako nejzásadnější faktor, identita vůdce strany se umístila až na druhém místě, s výjimkou voličů Likudu, pro které byla identita vůdce strany uvedena jako nejdůležitější faktor při hlasování pro ni.

IZRAELCI STÁLE VĚŘÍ, ŽE JEJICH HLASY MAJÍ VÁHU

Dobrou zprávou je, dodala Hermannová, že navzdory opakovaným volbám s podobnými výsledky Izraelci stále věří, že se jejich hlas počítá.

Podle průzkumu IDI s tímto tvrzením nesouhlasí dvě třetiny veřejnosti: „Nezáleží na tom, koho volíte, situaci to nezmění“.

Podle Hermannové byla míra nesouhlasu s tímto tvrzením ve skutečnosti nejvyšší, jakou její tým zjistil od roku 2015.