Pokusy izraelských vědců na myších slibují průlomový přístup spočívající v přidání stávajícího léku do režimu chemoterapie.

Autor: Brian Blum, Israel21c, 13. listopadu 2022

Relapsy rakoviny jsou nejhorší. Podstoupíte invazivní léčbu, možná i operaci, doufáte, že tím nemoc navždy vyřadíte, a pak bum, je zpátky.

Izraelští vědci nyní tvrdí, že se jim podařilo snížit výskyt recidivy rakoviny prsu až o 88 procent přidáním druhého léku k chemoterapii.

Háček: Zatím to funguje jen u myší. Přizpůsobení metody pro lidi by mohlo trvat dalších pět až deset let, tvrdí profesorka Neta Erezová a její tým z univerzity v Tel Avivu.

Přesto se jedná o potenciálně významný pokrok, který by mohl způsobit revoluci v léčbě rakoviny.

Recenzovaný výzkum byl zveřejněn v říjnu ve vědeckém časopise Nature Communications.

Erezová vysvětluje, že problém spočívá v tom, že rakovinné buňky mohou cestovat z hlavního místa nádoru a „skrývat“ se jinde v těle.

Erezová spekuluje, že to může být samotná chemoterapie, která umožňuje buňkám rakoviny prsu vyhnout se odhalení.

„Chemoterapie má některé nežádoucí a dokonce škodlivé vedlejší účinky, včetně poškození zdravých tkání,“ říká Erezová. „Nejnebezpečnější z nich jsou pravděpodobně vnitřní záněty, které by mohly paradoxně pomoci případným zbývajícím rakovinným buňkám vytvořit metastázy ve vzdálených orgánech. Cílem naší studie bylo zjistit, jak k tomu dochází, a pokusit se najít účinné řešení.“

V plicích

Nejpravděpodobnějším místem, kde se mohou skrývat buňky rakoviny prsu, jsou plíce.

„Ukázali jsme, že poškození tkáně vyvolané chemoterapií podněcuje zánětlivou reakci v plicích,“ říká Erezová. „Pokud pak v plicích zůstane malé množství buněk rakoviny prsu, tato zánětlivá reakce vyvolaná chemoterapií paradoxně způsobí, že se těmto buňkám začne dařit, a vytvoří tak příznivé prostředí pro buňky, které pak způsobí relaps rakoviny prsu.“

Co přesně se v plicích děje?

Fibroblasty – buňky, které se nacházejí v pojivových tkáních – se v důsledku poškození tkáně vyvolaného chemoterapií aktivují a vyvolávají zánět. Fibroblasty pak vylučují bílkoviny, které podněcují imunitní buňky k cestě z kostní dřeně do plic.

„Tímto způsobem dosahuje chemoterapie podávaná jako prostředek boje proti rakovině opačného výsledku,“ říká Erezová.

Otevření černé skříňky

Vědci identifikovali mechanismus, kterým fibroblasty rekrutují imunitní buňky – proces zvaný chemotaxe – a „trénují“ je k podpoře rakoviny.

Jakmile vědci identifikovali provinilé proteiny, přidali k myším existující lék, o němž je známo, že blokuje aktivitu takzvaných „komplementových proteinů“, které způsobují zánět.

Vědci nevěděli, zda tento inhibitor zánětu zabrání recidivě, ale stalo se tak.

Kombinace léčby vedla k tomu, že procento zvířat, u nichž se metastázy vůbec nevyskytly, vzrostlo z 32 % na 67 %. Procento zvířat s rozsáhlou kolonizací rakoviny v plicích se snížilo z 52 % na 6 %.

Myši, které dostávaly novou léčbu, prošly stejným procesem jako lidský pacient s rakovinou prsu: chirurgické odstranění primárního nádoru, následně chemoterapie a poté sledování s cílem co nejdříve odhalit relaps metastáz.

Plíce zvířat byly vyšetřeny v mezistupni – kdy se již mohou objevit drobné mikrometastázy, ale ani pokročilé zobrazovací technologie, jako je CT, je nedokážou najít.

Erezová nazývá tento interval mezi chemoterapií a detekcí „nepřístupnou ‚černou skříňkou‘. Při práci se zvířecím modelem bychom mohli ověřit, co se v této ‚krabičce‘ vlastně děje.“

Studii vedla Erezová z katedry patologie Sacklerovy lékařské fakulty TAU a vědci z její skupiny: Lea Monteranová, Dr. Nour Ershaidová, Yael Zaitová a Ye’ela Scharffová ve spolupráci s profesorkou Iris Barshackovou z lékařského centra Sheba a Dr. Amirem Sonnenblickem z lékařského centra Sourasky v Tel Avivu. Studie byla financována ERC, Israel Cancer Association a Emerson Collective Cancer Research Fund.

„Doufáme, že naše výsledky umožní účinnější léčbu rakoviny prsu a možná i jiných typů rakoviny – zabráníme tak recidivě metastáz a zachráníme mnoho životů po celém světě,“ říká Erezová.