Myšlenka „palestinského národa“ se stala populární až po založení OOP v roce 1964.

Autor: Ben Rappaport, United with Israel, 14. června 2023

Omar Barghouti, spoluzakladatel protiizraelského hnutí „Bojkot, divestice, sankce“ (BDS) proti Izraeli, v nedávném dopise svým příznivcům o získání finančních prostředků vyzývá: „Pomozte nám oslavit další vítězství BDS, protože se blížíme k písmenu ‚S‘ ve slově BDS“.

Při shromažďování příznivců se Barghouti odvolává na obraz židovského národa jako cizího vetřelce v zemi „původních“ Palestinců.

„Navzdory 75 let trvající Nakbě (katastrofě) proti původním Palestincům se izraelskému režimu osadnického kolonialismu a apartheidu naprosto nepodařilo kolonizovat naše mysli zoufalstvím.“

Jsou však Palestinci skutečně „původními“ obyvateli země Izrael?

Neexistují žádné historické záznamy, které by poukazovaly na „palestinský národ“ odlišný od ostatních arabských národností, které obývaly území Izraele před založením moderního státu Izrael.

Většina dnešních „Palestinců“ jsou totiž potomci Arabů, kteří se do země Izrael přistěhovali díky ekonomickým příležitostem vytvořeným obnoveným židovským osídlením v 19. a 20. století.

Až do založení moderního státu Izrael v roce 1948 se výrazem „Palestinec“ ve skutečnosti označovali židovští obyvatelé země Izrael, nikoli Arabové.

Odkazy na národ známý jako „Palestina“ a „palestinský arabský lid“ se staly populárními až se založením OOP v roce 1964.

Již tehdy OOP ve své chartě zdůrazňovala, že nemá žádné požadavky na kontrolu nad Judskem, Samařím, východním Jeruzalémem a Gazou – pravděpodobně tam, kde se nachází „Palestina“ – protože ty koneckonců v té době kontrolovalo Jordánsko a Egypt. Chtěla území pod kontrolou Židů.

„Tato organizace nevykonává žádnou územní svrchovanost nad Západním břehem Jordánu v Jordánském hášimovském království, na pásmu Gazy ani v oblasti Himma. Její činnost bude probíhat na národně lidové úrovni v osvobozenecké, organizační, politické a finanční oblasti,“ uvádí se ve verzi stanov z roku 1964.

V roce 1968, poté, co Izrael v šestidenní válce osvobodil Judsko, Samaří, východní Jeruzalém a Gazu, OOP změnila své stanovy tak, aby zahrnovaly i požadavky na tyto oblasti.

Nejvýstižněji to vyjádřil člen výkonného výboru OOP Zahir Muhsein v roce 1977, když pro nizozemské noviny Trouw přiznal, že „Palestinci“ zdaleka nejsou původním obyvatelstvem izraelské země, ale jsou neodlišitelní od ostatních Arabů.

„Palestinský národ neexistuje. Vytvoření palestinského státu je pouze prostředkem k pokračování našeho boje proti státu Izrael za naši arabskou jednotu. Ve skutečnosti dnes není rozdíl mezi Jordánci, Palestinci, Syřany a Libanonci. Pouze z politických a taktických důvodů dnes hovoříme o existenci palestinského národa, protože arabské národní zájmy vyžadují, abychom existenci samostatného ‚palestinského národa‘ postavili proti sionismu,“ řekl.

Tvrzení o palestinské indigenitě je tedy pouze dalším nástrojem k prosazování zničení Izraele.

Na druhou stranu biblické a historické texty a archeologie poukazují na nepřetržitou židovskou přítomnost na území Izraele trvající více než tři tisíce let.

Pokud si někdo může činit nárok na to, že je původním obyvatelem země Izrael, pak jsou to Židé.