Trump zprostředkoval dohodu mezi dvěma válčícími národy, je ale mír reálně možný?

Autor: Nicole Jansezian 13. srpna 2025

V pátek americký prezident Donald Trump přijal v Bílém domě představitele Arménie a Ázerbájdžánu, aby podepsali dohodu, jejímž cílem je ukončit desetiletí trvající válku a nepřátelství mezi oběma národy.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev i arménský premiér Nikol Pašinyan nominovali Trumpa na Nobelovu cenu míru za úsilí jeho administrativy při zprostředkování dohody.

„Prezident Trump za šest měsíců dokázal zázrak,“ řekl Alijev.

„Položili jsme základy pro lepší budoucnost, než jakou jsme měli v minulosti,“ prohlásil Pašinyan.

Dohoda vyzývá oba národy, aby se zdržely použití síly, respektovaly mezinárodně uznané hranice stanovené Sovětským svazem a zahájily hospodářskou spolupráci.

Desítky let trvající válka mezi oběma národy se soustředila na Náhorní Karabach (Arméni mu říkají Artsakh), odtrženou republiku, která leží v rámci současných hranic Ázerbájdžánu, ale po staletí byla obývána Armény. Boje o Náhorní Karabach vedly na obou stranách k obviněním z etnických čistek, vysídlení a smrti více než 10 000 lidí během téměř čtyř desetiletí.

V poslední době však Ázerbájdžán rozhodujícím způsobem zvítězil v konfliktu, který vypukl v roce 2020. Poté, v roce 2023 a po desetiměsíčním obléhání civilistů, zahájil v září vojenskou invazi do Náhorního Karabachu, což vedlo k útěku všech 120 000 arménských obyvatel do samotné Arménie. Ázerbájdžán převzal kontrolu nad celým regionem, zatkl arménské politické a vojenské představitele a odvezl je jako válečné zajatce do Baku, kde je nyní mnoho z nich souzeno.

Tímto vítězstvím se Alijev odvážil požadovat od Arménie další ústupky a trvá také na tom, aby Arménie změnila svou ústavu a odstranila z ní veškeré nároky na Náhorní Karabach. Ázerbájdžánský vůdce také označil Arménii za Západní Ázerbájdžán, čímž dal najevo svůj záměr, aby se celý tento vnitrozemský stát stal součástí Ázerbájdžánu.

Jednou z jeho posledních hlavních požadavků je přístup přes arménské území.

Chuck Holton, válečný korespondent, který informoval o konfliktech v regionu, řekl: „Je to nejlepší špatná dohoda, jakou Arménie mohla dostat.“

„Ázerbájdžánci by si Syunik vzali silou,“ řekl ALL ISRAEL NEWS s odkazem na jižní region Arménie, který odděluje Ázerbájdžán od Nachičevanu a sousední Turecka.

GEOPOLITICKÉ PŘESUNY

Dohoda sama o sobě mění geopolitickou šachovnici až po Blízký východ. Podle jednoho analytika, který hovořil s ALL ISRAEL NEWS, upevňuje úspěchy Ázerbájdžánu a ztráty Arménie v regionu.

„Můžeme snadno identifikovat trojúhelník Turecka, Ázerbájdžánu a Izraele, který nabral na síle… jednoduše proto, že Izrael a Turecko vyzbrojily Ázerbájdžán a pomohly mu dostat se do bodu, kdy porazil Arménii a získal region Karabach,“ řekl Eldad Ben Aharon, Ph.D., vedoucí výzkumník a expert na zapojení Izraele v regionu Náhorní Karabach.

Arménie je podle Ben Aharonu jak poražená, tak vítězná.

„Tato dohoda definitivně potvrzuje porážku Arménie ve válce v roce 2020 a etnické čistky v roce 2023, což rozrušuje Armény po celém světě. Pashinyana považují za loutku [tureckého prezidenta Recepa Tayyipa] Erdoğana a Alijeva a věří, že prodal regionální postavení Arménie za velmi nízkou cenu,“ poznamenal Ben Aharon.

„Nicméně tato mírová dohoda také posouvá demokratické reformy zahájené v Arménii v posledních letech a posiluje její orientaci na Západ, zejména přijetím zákona o zahájení procesu přistoupení k EU v březnu 2025. Arménii také umožňuje posílit spolupráci s Washingtonem v oblasti energetiky, technologií a ekonomiky.“

Dohoda omezuje vliv Ruska v regionu, zvyšuje vliv Ameriky a také připravuje půdu pro možné střetnutí mezi Íránem a Spojenými státy.

„USA využívají vakuum (zanechané Ruskem) k vytvoření nové reality. Írán, dříve nejdůležitější spojenec Arménie v regionu, také ztrácí svůj vliv, protože Arménie signalizuje své sblížení se západními mocnostmi, EU a Washingtonem,“ řekl Eldad. „To znamená další neúspěch Íránu po úpadku Hizballáhu a Sýrie pod vládou [bývalého prezidenta Bašára] Asada, když se nyní vzdaluje i Arménie.“

Ben Aharon poznamenal, že špatná volba spojenců (Rusko a Írán) donutila Arménii přijít s prázdnýma rukama k jednacímu stolu v nové realitě regionu.

KONTROVERZNÍ KORIDOR

V samostatné dohodě mezi Arménií a Spojenými státy, která byla rovněž oznámena v pátek – a která je pravděpodobně klíčová pro přijetí mírové dohody Baku – Amerika vybuduje a bude spravovat pozemní koridor, který bude nazván Trumpova trasa pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP). Trasa bude po dobu 99 let provozována americkou společností.

Koridor Zangezur byl spornou otázkou mezi Ázerbájdžánem a Arménií a překážkou míru. Alijev požadoval, aby Baku kontrolovalo východozápadní průchod, což by porušilo arménskou suverenitu. Pro Ázerbájdžán, významného producenta ropy a zemního plynu, tato trasa představuje přímější spojení s Tureckem a dále s Evropou.

Írán má dlouhé hranice s Ázerbájdžánem a Tureckem, ale jeho jediný přístup do Evropy je přes malou 27 mil dlouhou hranici s Arménií a dlouhodobě se staví proti snahám Ázerbájdžánu o vytvoření koridoru. Ali Akbar Velayati, vysoký íránský představitel, pohrozil, že „tento průchod se nestane bránou pro Trumpovy žoldáky – stane se jejich hřbitovem“.

Matias Perttula, ředitel organizace Save Armenia, však pro ALL ISRAEL NEWS uvedl, že tuto dohodu vnímá jako naději a ekonomické možnosti pro Arménii.

„Pokud se tranzitní trasa začne realizovat, může přinést prosperitu nejen Arménii, ale i celému regionu,“ řekl.

„Arménské právo a suverenita budou nad tranzitní trasou vládnout. Ázerbájdžánci chtěli neomezenou moc nad tranzitní trasou, což bylo zejména ze strany nepřítele nepřijatelné.“

Navzdory nadšení z poněkud překvapivé dohody má mnoho zastánců Arménie pocit, že byl první křesťanský národ ošizen. V dohodě nebyla zmíněna otázka válečných zajatců ani právo Arménů na návrat do Náhorního Karabachu.

Arménský národní výbor Ameriky (ANCA) se nevyjadřoval diplomaticky.

„Nucená mírová dohoda, která ignoruje nucené vysídlení Arménů z Artsachu, odměňuje pokračující ázerbájdžánskou okupaci a připravuje půdu pro rozvoj takzvaného „Zangezurského koridoru“ podporovaného USA, není mírovou dohodou – je to geopolitická katastrofa v zárodku,“ uvedla lobbistická skupina ve svém prohlášení.

„Skutečný mír nemůže být dosažen na úkor suverenity Arménie nebo práv jejího lidu. Dokud se ázerbájdžánské síly nestáhnou, nebudou propuštěni váleční zajatci a nebude zajištěno právo na návrat vysídlených Arménů, nebude žádná dohoda podepsaná pod nátlakem spravedlivá ani legitimní.“

Arménie, která je obdařena přírodními krásami, ale má málo přírodních zdrojů, se stále snaží vymanit ze sevření sovětské éry. Geograficky tento malý vnitrozemský stát s pouhými 3 miliony obyvatel odděluje Turecko (85 milionů) a Ázerbájdžán (10 milionů).

Ázerbájdžán, sunnitská muslimská země bohatá na ropu, se pyšní silnými vazbami na Izrael, jednoho ze svých hlavních dodavatelů zbraní. Mnozí se domnívají, že izraelská tajná služba Mossad využívá vazby Izraele na Ázerbájdžán ke špionáži v Íránu.

Nedůvěra mezi oběma stranami je hluboká a vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán má moc, mnoho Arménů se obává, že nedodrží svou část dohody. Dan Harre z organizace Save Armenia varoval: „Mírová dohoda byla parafována, ale nebyla podepsána.

„Je nezbytné, aby USA nadále vyvíjely tlak na Ázerbájdžán, aby dohoda byla dotáhnuta do konce, protože Ázerbájdžán nemá v minulosti zkušenosti s upřímnou spoluprací s Arménií,“ uvedl.