Ahmad Vahídí byl v roce 2010 zařazen Spojenými státy na černou listinu kvůli vazbám na íránský jaderný program a program zbraní hromadného ničení.
Autor: Ben Cohen, The Algemeiner, 6. října 2022
Spojené státy ve čtvrtek oznámily sankce proti sedmi vysokým íránským představitelům v reakci na potlačení stupňujících se protestů proti islamistickému režimu. Mezi nimi je i ministr vnitra Ahmad Vahídí, na něhož mezinárodní agentura Interpol vydala tzv. červené oznámení – mezinárodní zatykač – kvůli jeho údajné roli v bombovém útoku na židovské centrum AMIA v Argentině v roce 1994.
V oficiálním prohlášení ministr zahraničí USA Antony Blinken potvrdil, že Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) ministerstva financí označil íránského ministra vnitra Ahmada Vahídího a íránského ministra komunikací Eisa Zarepúra spolu s dalšími pěti „vysokými představiteli íránského bezpečnostního aparátu za pokračující násilí proti pokojným demonstrantům a za uzavření přístupu k íránskému internetu“.
Blinken dodal, že čtvrteční akce „následuje po označení mravnostní policie, jejího vysokého vedení a dalších vysokých bezpečnostních činitelů z 22. září a po vydání generální licence D-2 související s Íránem, což společně ukazuje, že Spojené státy stojí na straně statečných občanů a statečných žen Íránu, kteří právě nyní demonstrují za zajištění svých základních práv.“
V červenci 1994 zahynulo pětaosmdesát lidí a více než tři sta bylo zraněno, když do centra AMIA v centru Buenos Aires úmyslně narazil nákladní automobil naložený výbušninami.
Více než deset let po tomto bombovém útoku, v roce 2007, vydal Interpol „rudé oznámení“ o zatčení šesti íránských agentů a agentů Hizballáhu, kteří útok plánovali. Řidičem vozidla použitého při útoku na AMIA byl libanonský sebevražedný atentátník Ibrahim Husajn Berro.
Z původních šesti osob, po nichž se v souvislosti s bombovým útokem pátralo, je jedna z nich – známý terorista Hizballáhu Imad Mughniyeh – mrtvá, neboť byl zabit při výbuchu bomby v autě v Damašku v roce 2008.
Spolu s Vahídím se v Íránu nacházejí i další čtyři přeživší – Alí Fallahidžán, Mohsen Rabbání, Ahmad Rezá Asghárí a Mohsen Rezaj.
Vahídí působil také jako íránský ministr obrany a v roce 2010 byl Spojenými státy zařazen na černou listinu kvůli vazbám na íránský jaderný program a program zbraní hromadného ničení.
Vedle Vahídího a Zarepoura jsou v USA v současné době také sankce také na Hosseina Sajedinia, zástupce velitele operací íránských donucovacích složek, Yadollaha Javaniho, zástupce politického velitele Islámských revolučních gard, Vahida Mohammada Nasera Majida, šéfa íránské kybernetické policie, Hosseina Nejata, velitele IRGC, a Hosseina Rahimiho, který podle ministerstva financí dohlíží na snahy mravnostní policie v Teheránu donutit ženy nosit pokrývku hlavy, hidžáb.
