Generální tajemník OSN, Ban Ki-moon, vyzval Sýrii a Írán k respektování zbrojního embarga libanonských milicí a naléhal na Sýrii, aby lépe kontrolovala svou hranici s Libanonem. Ban Ki-moon také od Sýrie vyžaduje podporu pro snahy o ozbrojení palestinských ozbrojených skupin působících vně palestinských utečeneckých táborů v Libanonu.
Izrael a vláda Libanonu informovali OSN o zbrojních dodávkách ze Sýrie do Libanonu pro libanonský Hizballáh a pro palestinské frakce.
Sýrie podíl na dodávkách zbraní, které představují porušení rezoluce Bezpečnostního výboru OSN číslo 1701, popírá. Ban Ki-moon ve zprávě o naplňování rezoluce citoval znepokojující informaci libanonské vlády o přesunu osmi raketových odpalovacích zařízení ze Sýrie do Libanonu 6. června. Dodávka směřovala do střediska Lidové fronty pro osvobození Palestiny – Všeobecného velení. Pozice této extrémistické organizace spolu s další skupinou, Fatáhem al-Islám, byly podle libanonské vlády posíleny jak zbraněmi, tak i bojovníky přicházejícími ze Sýrie.
V OSN bylo v úterý prezentováno zjištění skupiny odborníků o neúčinnosti opatření proti pašování zbraní na syrsko-libanonské hranici. Rozhodnutí o odzbrojení palestinských skupin mimo utečenecké tábory přijaté libanonskými politickými stranami nebylo uskutečněno. Rozmístění jednotek Libanonu a OSN podél hranice s Izraelem sice brání obnovení bojů, nicméně trvalé příměří nenastalo. Navíc protisyrští politici jsou ohrožováni politickými vraždami.
Ban Ki-moon označil tuto situaci v Libanonu za „debilizující politickou krizi.“ Do problematiky se dále zapojují syrsko-izraelské vztahy. Ban Ki-moon požaduje pevné stanovení syrsko-libanonské hranice ve sporné oblasti farem Šebáa, kterou OSN považuje za syrské území zabrané Izraelem v roce 1967, avšak Sýrie i Libanon tvrdí, že území je libanonské a ve vztahu k Izraeli nebude jeho problém vyřešen, dokud nebude mezi Izraelem a Sýrií mírová smlouva.