Praha Jeruzalém

Navzdory sbližování americko-izraelských hodnocení však Izrael možná nakonec bude muset íránský jaderný program řešit sám, tvrdí bývalý zpravodajský důstojník.

Autor: Yaakov Lappin, JNS, 16. února 2023

Dne 26. ledna skončilo historické pětidenní společné izraelsko-americké vojenské cvičení nazvané „Juniper Oak“. V rámci cvičení došlo k bezprecedentní úrovni spolupráce mezi Ústředním velením americké armády (CENTCOM), které je zodpovědné za Blízký východ, a Izraelskými obrannými silami.

„Juniper Oak“ prověřilo izraelsko-americkou připravenost a posílilo operační spojení mezi oběma armádami, aby se mohly vypořádat s „regionálními hrozbami“, jak uvádí mluvčí jednotky IDF, ale cílovou skupinou tohoto sdělení byl zřejmě Írán.

Akce se zúčastnilo přibližně 6 500 amerických velitelů a vojáků, stejně jako raketové lodě a stíhačky obou armád, které střílely na simulované námořní hrozby. Obě letectva rovněž nacvičovala řadu scénářů, včetně použití dopravních letounů a letounů pro doplňování paliva ve vzduchu, bezpilotních letounů, pátracích a záchranných vrtulníků a bombardérů B-52, které shazovaly munici na cíle v jižním Izraeli.

Na moři mezitím doplnily raketové lodě izraelského námořnictva Sa’ar 5 palivo americkým tankerem a ve vzduchu byly stíhačky a bombardéry doplněny izraelskými a americkými tankovacími letouny, včetně amerického Boeingu KC-46 Pegasus, který bude v příštích letech ve výzbroji IAF.

Úvodní hodnocení cvičení provedli náčelník generálního štábu IDF generálporučík Herzi Halevi a velitel CENTCOM generál Michael E. Kurilla na palubě americké letadlové lodi v srdci Středozemního moře. Cvičení se zúčastnili také členové generálního štábu IDF a šesté flotily USA.

„IDF a CENTCOM mají na regionální hrozby stejný názor,“ řekl Halevi. „Izrael ví, jak se bránit, ale vždy je dobré, když je s námi náš nejlepší partner, abychom se od sebe navzájem učili.“ Kurilla zase uvedl, že USA jsou odhodlány zajistit bezpečnost Izraele a podporují budování kvalitativní vojenské převahy Izraele na Blízkém východě.

Přes výše uvedené se však Izrael věnuje také vlastním, nezávislým přípravám na případný úder na Írán – které se v posledním roce zrychlily.

V roce 2022 zařadila IAF schopnosti úderu dlouhého dosahu na první místo svého seznamu priorit, přičemž IAF provádí nejpodrobnější plánování týkající se zpravodajství, munice, leteckých platforem a možností doplňování paliva.

„Výrazně jsme urychlili naše přípravy na aktivity v Íránu,“ prohlásil v dubnu 2022 tehdejší náčelník štábu IAF generálporučík Aviv Kochavi. „Je na to vyčleněna podstatná část rozšířeného obranného rozpočtu, jak bylo právě nedávno shrnuto.“

V červnu 2022 zahájila IDF měsíční vojenské cvičení „Chariots of Fire“ (Ohnivé vozy), největší za poslední desetiletí, jehož součástí byly simulace úderů dlouhého doletu na íránská jaderná zařízení.

Ke konci cvičení IAF nasadila desítky letounů nad Středozemním mořem v rámci cvičení, které mělo simulovat „let na dlouhé vzdálenosti, doplňování paliva ve vzduchu a údery na vzdálené cíle“, jak uvedla IDF.

Samostatný izraelský úder i společný izraelsko-americký úder jsou na stole a obě možnosti je třeba brát vážně, řekl bývalý zpravodajský pracovník JNS.

Brigádní generál (v záloze) Yossi Kuperwasser, bývalý vedoucí výzkumného oddělení vojenského zpravodajství IDF a bývalý generální ředitel izraelského ministerstva pro strategické záležitosti, uvedl, že scénář společné operace „je jistě rozumný“.

„To, k čemu v poslední době došlo, je sblížení amerického a izraelského přístupu,“ řekl Kuperwasser, který je v současnosti ředitelem Projektu regionálního vývoje na Blízkém východě v Jeruzalémském centru pro veřejné záležitosti.

„Zatímco Spojené státy chápou obtíže s obnovením jaderné dohody (s Íránem), Izraelci opustili myšlenku prosazení červené linie íránského jaderného programu, která byla založena na obohacení 250 kilogramů uranu obohaceného na 20 procent, což Netanjahu dříve vyznačil během projevu v OSN v roce 2012,“ uvedl.

Vzhledem k tomu, že obě země posunuly „záchranný drát“ pro akci, každá po svém, zdálo se, že se shodly na myšlence, že je třeba jednat „minutu předtím, než Írán začne obohacovat uran na vojenskou kvalitu, tedy 90 procent (U-235),“ řekl Kuperwasser.

Generálmajor (v záloze) Amos Gilead, výkonný ředitel Institutu pro politiku a strategii na Reichmanově univerzitě v Herzliji a bývalý ředitel pro politiku a vojensko-politické záležitosti na izraelském ministerstvu obrany, ve čtvrtek v rozhovoru pro 103FM uvedl, že podpora Izraele ze strany USA je pro úsilí zabránit Íránu v získání jaderné zbraně zásadní. Varoval, že Írán je na cestě k jaderné zbrani a k jeho zastavení „potřebujete koordinaci s USA“.

Na stejné rozhlasové stanici v červenci 2022 generálmajor IDF Yaakov Amidror, bývalý šéf Rady národní bezpečnosti, prohlásil: „Můžeme na Írán udeřit i bez Američanů. Možná ne tak dobře, ale nesmíme být jako země závislí na Američanech.“

Kuperwasser upozornil, že stále přetrvávají rozdíly ve vnímání íránského jaderného programu ze strany Jeruzaléma a Washingtonu. USA by teoreticky mohly žít s tím, že Írán bude pokračovat v obohacování uranu na úroveň 60 %, zatímco pro Izrael by to představovalo nepřijatelnou situaci, uvedl.

„Juniper Oak,“ řekl, „měl Íránu vyslat vzkaz: Jste cílem. Celá koncepce spočívá v tom, abyste je odradili od dosažení 90% obohacení uranu. Íránci to musí brát vážně. Mohli by si říci, že ti, kdo chtějí odstrašovat, to nedělají tak hlasitě. Na druhou stranu nemohou tento vzkaz ignorovat.“

Írán v minulosti reagoval na významné vojenské hrozby ústupem, zejména když tato hrozba přišla ze strany Spojených států, argumentoval. Jako příklad lze uvést zrušení plánu na zaminování Hormuzského průlivu v roce 2003 po amerických hrozbách a zdržení jaderného průlomu v letech 2013 až 2015 po hrozbě Izraele, že bude jednat v roce 2012.

„Když vidí skutečné hrozby, berou je vážně,“ řekl Kuperwasser.

Nicméně dnes má Írán obohacený uran v dostatečném množství na úroveň 20 a 60 procent, aby v případě dalšího obohacování a dokončení dalších aspektů jaderného programu mohl vyrobit pět jaderných hlavic.

„Není jasné, jak dlouho by jim trvalo, než by dosáhli odpalovatelných bomb. Shoda panuje na dvou letech, ale já se domnívám, že je to méně, protože si myslím, že Íránci provádějí simulace (jaderného průlomu),“ řekl Kuperwasser.

„Něco z toho, co dělají, je veřejné, například výroba kovového uranu. Víme také, že v minulosti prováděli tajné aktivity, jako například nezveřejněná jaderná zařízení, která byla aktivní před rokem 2003. O tom jsme se dozvěděli až v roce 2018 (po razii Mosadu v íránském jaderném archivu),“ poznamenal.

Izrael je schopen v případě potřeby jednat sám, uvedl Kuperwasser, a tuto schopnost rozvíjí již 18 let.

„Pokud Izrael získá dojem, že Američané nic neudělají, může se to stát. Není to nejlepší scénář, ale není ani nerozumný,“ dodal.

Sunnitsko-arabské státy Perského zálivu, které jsou Íránem hluboce ohroženy, mezitím pokračují v budování vlastních sebeobranných kapacit, které by v případě regionálního konfliktu po úderu na íránský jaderný program mohly potřebovat aktivovat, zejména pokud by se do útoku zapojily Spojené státy, řekl Kuperwasser.

19.02.2023 05:34 Daniel Žingor240Zdroj: United with Israel

Klíčová slova