Podezřelý, vyzbrojený sebevražednou vestou a puškou, byl zabit na bezpečnostním kontrolním stanovišti.
Autor: JNS, 16. března 2023
Bombu nastraženou u silnice, která na začátku týdne těžce zranila řidiče v severním Izraeli, nastražil terorista, který do země pronikl z Libanonu, odhalily ve středu bezpečnostní složky.
Pachatel byl podle úřadů zabit izraelskými silami při pokusu o návrat do Libanonu.
Izraelské obranné síly zatím neuvedly, kdo podle nich teroristu vyslal, ale nevylučují Hizballáh.
V pondělí byl 21letý Shareef ad-Din z izraelského arabského města Salem zraněn při výbuchu nálože kolem 6:00. Bomba byla nastražena za bariérou u silnice poblíž křižovatky Megiddo, asi 18 km jihovýchodně od Haify.
Křižovatka Megiddo je vzdušnou čarou 37 mil od libanonských hranic, cesta po silnici by to však prodloužila o dalších 12,5 míle.
Bylo zahájeno naléhavé vyšetřování incidentu, které vedla Izraelská bezpečnostní agentura (Šin Bet).
Prvotní vyšetřování ukázalo, že výbušné zařízení mělo pro tuto oblast neobvyklou konstrukci a v Judeji a Samaří se běžně nevyskytuje, uvedla IDF.
Po výbuchu zahájily IDF, Šin Bet a izraelská policie společné pátrání s cílem dopadnout teroristu, včetně zřízení zátarasů na severu Izraele.
Na kontrolním stanovišti u vesnice Ja’ara bylo zastaveno vozidlo s podezřelým, který byl vybaven sebevražednou vestou a puškou. Izraelské bezpečnostní síly ho zastřelily.
Jednou z prověřovaných možností je, že terorista byl do Megida dovezen z pohraniční oblasti – muž podezřelý z toho, že působil jako jeho řidič, je zatčen.
Bezpečnostní zdroje se domnívají, že podezřelý pravděpodobně plánoval provést další útok, než se případně pokusí vrátit do Libanonu.
Severní Izrael je v běžném režimu, uvedla IDF.
Politický ešelon a obranné složky průběžně vyhodnocují situaci.
„Předpokládá se, že tento muž překročil hranice z Libanonu, provedl útok a pokusil se dostat zpět (do Libanonu),“ uvedla IDF. Není jasné, zda byla sebevražedná bomba určena k použití jako bomba, nebo jako skutečná sebevražedná vesta.
Tal Beeri, vedoucí výzkumu ve výzkumném a vzdělávacím centru Alma, které se specializuje na obranné výzvy Izraele v severních arénách, řekl: „Vyhodnocujeme, že existují dvě hlavní možnosti identifikace odpovědného prvku: Hizballáh a Hamás.“
„Palestinský Islámský džihád je hráčem v Libanonu, ale s menšími operačně-vojenskými schopnostmi. Domníváme se, že k takovému útoku nemůže dojít minimálně bez vědomí Hizballáhu.“
„Zdá se nám pravděpodobné, že je za něj zodpovědný Hizballáh, i kdyby se na něm podílel i Hamás. Předpokládáme, že v obou případech byla palestinská divize íránských sil Quds Force aktualizována a že byl útok s ní koordinován,“ uvedl Beeri.
Ať už za útokem stál kdokoli, dospěl k závěru, že by mohl využít politické krize v Izraeli k načasování útoku tohoto druhu a zároveň zvládnout rizika, pokud jde o izraelskou reakci, která bude podle jeho odhadu malá, uvedl Beeri.
V lednu vyšlo najevo, že Íránem podporovaná teroristická organizace Hizballáh vybudovala v uplynulém roce podél izraelsko-libanonské hranice více než 20 pozorovacích a strážních stanovišť, čímž došlo k eskalaci situace.
Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701, která v roce 2006 ukončila druhou libanonskou válku mezi IDF a Hizballáhem, má teroristická skupina zakázáno působit v blízkosti hranice.
Hizballáh zahájil projekt hraničního stanoviště souběžně s izraelskou výstavbou opevněného obvodového plotu podél 140 kilometrů dlouhé společné hranice.
V červnu vyšlo najevo, že Hizballáh vybudoval na hranicích 15 stanovišť, přičemž každé z nich obsahuje pozorovatelnu nebo věž, dvě až tři obytné jednotky a skladovací prostory.
„Problém je v tom, že jakmile Hizballáh postaví takové stanoviště, libanonská armáda a UNIFIL (Prozatímní síly OSN v Libanonu) už (do oblasti) nedorazí,“ citovaly zprávy vysoce postavený zdroj ze severního velení IDF.
V posledních letech také vzrostly obavy z aktivit Hamásu v jižním Libanonu.
Buňky Hamásu v minulých letech vypálily rakety na Izrael, a to i během operace Strážce hradeb v květnu 2021 během války mezi Izraelem a Hamásem a Islámským džihádem v pásmu Gazy.
V dubnu 2022 vysoce postavený zdroj z Hamásu varoval, že pokud vypukne další válka mezi ním a Izraelem, „bude otevřena fronta i z jižního Libanonu a dojde k ‚intifádě Arabů z roku 1948 (arabských občanů Izraele)“, jak v neděli informoval londýnský list Rai Al-Youm.
Zpráva, kterou do hebrejštiny přeložily Kan News, citovala zdroj z Hamásu, který varoval, že situace v Gaze a „zbytku Izraele“ může každou chvíli vzplanout, a to navzdory ujednáním, kterých Izrael a Hamás dosáhly prostřednictvím egyptského zprostředkování a které přinesly rok klidu od operace Strážce hradeb.
Izraelské ministerstvo obrany v úterý prozradilo, že v uplynulých 36 hodinách proběhlo několik situačních hodnocení na vysoké úrovni týkajících se blíže nespecifikovaných „bezpečnostních incidentů“.
Podle prohlášení úřadu ministra obrany Yoava Gallanta dal Gallant přítomným na schůzkách, včetně náčelníka generálního štábu IDF generálporučíka Herziho Haleviho a ředitele Šin Bet Ronena Bara, pokyn, aby „pokračovali v úsilí o zajištění každodenního života izraelských občanů“.
Ve středu Gallant informoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o vývoji bezpečnostní situace před jeho odjezdem na diplomatickou návštěvu Německa.
Netanjahuova kancelář krátce poté oznámila, že premiér se z Berlína vrátí ve čtvrtek večer, a nikoliv v pátek ráno, jak bylo původně plánováno.
