Islámská republika popírá, že by usilovala o získání jaderné zbraně, ačkoli představitelé Teheránu nyní otevřeně hovoří o tom, že by o ni mohli usilovat.
Od: Associated Press, 22. května 2023
Nedaleko vrcholku pohoří Zagros v centrálním Íránu budují dělníci jaderné zařízení tak hluboko v zemi, že je pravděpodobně mimo dosah poslední americké zbraně určené k ničení takových míst, tvrdí odborníci a satelitní snímky analyzované agenturou Associated Press.
Fotografie a videa od společnosti Planet Labs PBC ukazují, že Írán hloubí tunely v horách poblíž jaderného zařízení Natanz, které se stalo terčem opakovaných sabotážních útoků v době, kdy Teherán stojí proti Západu kvůli svému jadernému programu.
Vzhledem k tomu, že Írán po krachu jaderné dohody se světovými mocnostmi nyní vyrábí uran v množství blízkém kvalitě pro výrobu zbraní, komplikuje toto zařízení snahu Západu zastavit Teherán před potenciálním vývojem atomové bomby, neboť diplomacie ohledně jeho jaderného programu stále vázne.
Dokončení takového zařízení „by bylo scénářem noční můry, který hrozí roztočením nové eskalační spirály“, varoval Kelsey Davenport, ředitel pro politiku nešíření zbraní ve washingtonské Asociaci pro kontrolu zbrojení. „Vzhledem k tomu, jak blízko je Írán k bombě, má jen velmi malý prostor k tomu, aby svůj program rozšířil, aniž by narazil na červené linie USA a Izraele. Jakákoli další eskalace tak v tuto chvíli zvyšuje riziko konfliktu.“
Výstavba v Natanzu probíhá pět let poté, co tehdejší prezident Donald Trump jednostranně odstoupil od jaderné dohody s Amerikou.
Od zániku jaderné dohody Írán tvrdí, že obohacuje uran až na 60 %, ačkoli inspektoři nedávno zjistili, že země vyrobila částice uranu o čistotě 83,7 %. To je jen krůček od dosažení 90% hranice uranu vhodného pro výrobu zbraní.
V únoru mezinárodní inspektoři odhadovali, že íránské zásoby jsou více než desetinásobně vyšší než v době platnosti Obamovy dohody a podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii obsahují dostatek obohaceného uranu, aby Teherán mohl vyrobit „několik“ jaderných bomb.
Prezident Joe Biden a izraelský premiér prohlásili, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň. „Věříme, že diplomacie je nejlepší cestou k dosažení tohoto cíle, ale prezident také jasně řekl, že jsme ze stolu nestáhli žádnou možnost,“ uvedl Bílý dům v prohlášení pro agenturu AP.
Islámská republika popírá, že by usilovala o získání jaderné zbraně, ačkoli představitelé Teheránu nyní otevřeně hovoří o možnosti o ni usilovat.
Íránská mise při OSN v odpovědi na otázky agentury AP týkající se výstavby uvedla, že „íránské mírové jaderné aktivity jsou transparentní a podléhají zárukám Mezinárodní agentury pro atomovou energii“. Írán však již několik let omezuje přístup mezinárodních inspektorů.
Írán tvrdí, že nová stavba nahradí nadzemní výrobní centrum odstředivek v Natanzu, které v červenci 2020 zasáhl výbuch a požár. Teherán z incidentu obvinil Izrael, který je dlouhodobě podezříván z vedení sabotážních kampaní proti jeho programu.
Teherán nepřiznal žádné další plány s tímto zařízením, ačkoli by musel ohlásit MAAE, pokud by v něm plánoval zavést uran. MAAE se sídlem ve Vídni na otázky týkající se nového podzemního zařízení neodpověděla.
Nový projekt se buduje vedle Natanzu, asi 225 kilometrů jižně od Teheránu. Natanz je předmětem mezinárodního zájmu od chvíle, kdy se o jeho existenci začalo vědět před dvaceti lety.
Zařízení, chráněné protiletadlovými bateriemi, oplocením a polovojenskými íránskými Revolučními gardami, se rozkládá na ploše 2,7 km2 ve vyprahlé centrální náhorní plošině země.
Satelitní snímky pořízené v dubnu společností Planet Labs PBC a analyzované agenturou AP ukazují, že Írán se zakopává do hory Kúh-e Kolang Gaz Lā neboli „Hory krumpáčů“, která se nachází hned za jižním oplocením Natanzu.
Jiná sada snímků, kterou analyzovalo Centrum Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní, ukazuje, že do svahu hory byly prokopány čtyři vchody, dva na východě a další dva na západě. Každý z nich je 6 metrů široký a 8 metrů vysoký.
Rozsah prací lze měřit velkými kopci hlíny, dvěma na západě a jedním na východě. Na základě velikosti hald hlušiny a dalších satelitních údajů odborníci ze střediska agentuře AP sdělili, že Írán pravděpodobně buduje zařízení v hloubce 80 metrů (260 stop) až 100 metrů (328 stop). Analýza střediska, kterou exkluzivně poskytlo agentuře AP, je první, která odhaduje hloubku tunelového systému na základě satelitních snímků.
Institut pro vědu a mezinárodní bezpečnost, nezisková organizace se sídlem ve Washingtonu, která se dlouhodobě zabývá íránským jaderným programem, loni naznačil, že tunely mohou být ještě hlubší.
Podle odborníků rozsah výstavby naznačuje, že Írán by byl pravděpodobně schopen podzemní zařízení využívat i k obohacování uranu – nejen k výrobě centrifug. Tyto odstředivky ve tvaru trubek, uspořádané do velkých kaskád po desítkách strojů, rychle roztáčejí plynný uran a obohacují jej. Další roztočené kaskády by Íránu umožnily rychle obohacovat uran pod ochranou hory.
„Hloubka zařízení je tedy znepokojující, protože by to pro nás bylo mnohem těžší. Bylo by mnohem těžší ho zničit pomocí konvenčních zbraní, jako je například typická bomba typu bunker buster,“ řekl Steven De La Fuente, výzkumný pracovník centra, který vedl analýzu tunelových prací.
Nové zařízení v Natanzu bude pravděpodobně ještě hlouběji pod zemí než íránské zařízení ve Fordu, další zařízení na obohacování uranu, které bylo v roce 2009 odhaleno americkými a dalšími světovými představiteli. Toto zařízení vyvolalo na Západě obavy, že Írán svůj program zpevňuje před nálety.
Taková podzemní zařízení vedla USA k vytvoření bomby GBU-57, která podle americké armády dokáže před výbuchem prorazit nejméně 60 metrů zeminy. Američtí představitelé údajně diskutovali o použití dvou takových bomb za sebou, aby bylo zajištěno zničení místa. Není jasné, zda by takový úder mohl poškodit tak hluboké zařízení, jako je to v Natanzu.
Vzhledem k tomu, že takové bomby jsou potenciálně mimo hru, zůstává USA a jejich spojencům méně možností, jak na toto zařízení zaútočit. Pokud diplomacie selže, mohou se obnovit sabotážní útoky.
Natanz se již stal terčem útoku viru Stuxnet, který je považován za izraelský a americký výtvor a který zničil íránské centrifugy. Izrael také pravděpodobně zabil vědce zapojené do programu, zasáhl zařízení pomocí bezpilotních letounů nesoucích bomby a podnikl další útoky. Izraelská vláda se k tomu odmítla vyjádřit.
Podle odborníků mohou takovéto rušivé akce posunout Teherán ještě blíže k bombě – a jeho program ještě hlouběji do hor, kde se k němu letecké údery, další sabotáže a špioni nemusí dostat.
„Sabotáže mohou krátkodobě zbrzdit íránský jaderný program, ale nejsou životaschopnou, dlouhodobou strategií ochrany před Íránem, který má jaderné zbraně,“ řekl Davenport, odborník na nešíření jaderných zbraní. „Pokud se íránský jaderný program dostane hlouběji pod zem, zvyšuje se riziko šíření jaderných zbraní.“
