S tím, jak se napětí na hranici stupňuje, podpořil Libanon požadavky Hizballáhu a odmítl jakákoli jednání s Izraelem.

Autor: Baruch Yedid, TPS, 16. července 2023

V sérii strategických politických a vojenských kroků Hizballáh zintenzivňuje přípravy na bezprostřední konfrontaci s Izraelem, což přitahuje pozornost celého světa a vyvolává obavy o stabilitu v regionu. Pod rouškou boje o izraelskou hraniční bariéru si teroristická skupina chce zachovat možnost invaze do Galileje a zároveň slouží zájmům Íránu, který si chce vybudovat oporu v Sýrii.

Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh údajně podporuje rozmístění svých sil podél hranice, kde je zřízeno více než 30 stanovišť pro výstrahu a pozorování. Libanonské zdroje naznačují, že se skupina připravuje na dlouhodobý konflikt s Izraelem, který podle ní postupně přijímá nová pravidla boje stanovená Nasralláhem.

Mezi incidenty patří stan obsazený třemi až osmi teroristy Hizballáhu v oblasti jižně od hranice, ale severně od izraelské bezpečnostní bariéry poblíž hory Dov, kde se hranice sbíhá se Sýrií. Stany se rovněž nacházejí několik set metrů od hraničního stanoviště Hizballáhu na libanonské straně hranice. Tábor se nenachází v blízkosti žádné izraelské obce, ale je v oblasti, kde pravidelně operují izraelské obranné síly, aby zabránily infiltraci.

V sobotu překročila hranici skupina asi 18 Libanonců, včetně jednoho poslance, než byla zahnána zpět varovnými výstřely.

A v minulém týdnu se Hizballáhu podařilo ukrást pozorovací zařízení umístěné na izraelské věži podél hranice.

S tím, jak se napětí na hranici stupňuje, Libanon podpořil nároky Hizballáhu a odmítl jakákoli jednání s Izraelem. Libanonský deník Al Akhbar, který má blízko k Hizballáhu, v sobotu uvedl, že Bejrút požaduje, aby Izrael uznal hranici stanovenou v roce 1923 a stáhl se z vesnice Ghajar. Nasralláh ve svých nedávných výrocích tento postoj ještě zdůraznil a varoval před nevyhnutelnou eskalací situace, pokud nebude urychleně vyřešena.

Hizballáh navíc nadále provokuje Izraelské obranné síly (IDF) a vyzývá Izrael podél modré linie, čímž zhoršuje pohraniční incidenty a porušuje stanovené pořádky. Nasralláh vyhrožuje, že se bude bránit jakýmkoli pokusům o odstranění stanu postaveného na izraelském území, což signalizuje odhodlání teroristické skupiny prosadit svou přítomnost v regionu.

Rostoucí napětí přitáhlo pozornost Spojených států, které se pokoušejí zprostředkovat jednání mezi Izraelem a Libanonem, aby zabránily rozsáhlé konfrontaci. Do regionu byl vyslán Amos Hochstein, americký zvláštní vyslanec, který je známý svou účastí na předchozích zprostředkovatelských snahách při řešení sporů o námořní hranice.

Vojenské schopnosti Hizballáhu se rovněž výrazně zlepšily, neboť skupina disponuje 15 prapory, včetně elitní „jednotky Radwan“, která čítá 8 000 vysoce vycvičených bojovníků. Tato jednotka byla přesunuta ze syrských konfliktů k izraelským hranicím a přinesla s sebou neocenitelné operační zkušenosti.

Kromě toho se objevily zprávy o pozoruhodném posílení schopností Hizballáhu v oblasti bezpilotního letectva a protivzdušné obrany, jakož i protitankových zbraní.

Izraelsko-libanonská hranice

Modrá linie vymezující 120 km dlouhou hranici byla vytvořena v roce 2000 kartografy OSN za účelem ověření stažení Izraele z Libanonu, které Rada bezpečnosti OSN později potvrdila jako úplné. Hranice vede od Roš HaNikry na pobřeží Středozemního moře k hoře Dov, kde se izraelsko-libanonská hranice sbíhá se Sýrií. Hizballáh tvrdí, že modrou linii neuznává, a zpochybňuje řadu bodů podél hranice.

Mezi tyto body patří i pás země na samotné hoře Mout Dov, který Izrael získal od Sýrie. Hizballáh tvrdí, že oblast zvaná Shebaa Farms patří Libanonu. Sýrie se k této záležitosti nevyjádřila.

Na jihu Libanonu jsou od roku 1978 rozmístěny mezinárodní mírové síly Dočasných sil OSN v Libanonu (UNIFIL), které monitorují hranici.

Izrael a Libanon však v říjnu 2022 dosáhly dohody zprostředkované USA, která vymezuje jejich námořní hranice.

Hizballáh v uplynulém roce vybudoval podél hranice ne méně než 27 vojenských stanovišť.

Stanoviště byla vybudována pod záminkou organizace Zelení bez hranic, která je napojena na Hizballáh a vydává se za nevládní ekologickou organizaci. Hizballáh zahájil tento projekt souběžně s izraelskou výstavbou opevněného plotu podél celé hranice. Snaha Izraele o opevnění hranice byla vyvolána objevením přeshraničních útočných tunelů Hizballáhu v roce 2018.

Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701, která ukončila druhou libanonskou válku v roce 2006, má teroristická skupina zakázáno operovat v blízkosti hranice a izraelští představitelé kritizovali neschopnost UNIFIL zastavit Hizballáh.

Předpokládá se, že Hizballáh je zodpovědný za březnový výbuch bomby nastražené u silnice uvnitř Izraele na křižovatce Megiddo. Předpokládá se, že jeho vůdce šejk Hasan Nasralláh dal zelenou palestinským teroristickým skupinám v Libanonu, aby v dubnu na začátku svátku Pesach vypálily raketovou palbu.

Hizballáh vnímá izraelské sociální rozpory kvůli kontroverzní iniciativě na revizi soudnictví jako projev slabosti.