Ve středu večer vypukl v krematoriu umístěném v osadě Hibat Tzion v regionu Šaron požár. Hasiči zavolaní na místo požár uhasili, žádná zranění hlášena nebyla. Na budově byly ale patrné stopy po násilném vniknutí, což zvyšuje pravděpodobnost, že požár nebyl náhodný.
Umístění krematoria, které bylo první v Izraeli vůbec, bylo ve středu ráno zveřejněno v ortodoxních novinách Kav Itonut Datit, které jsou distribuované ve městě Bnei Brak. Pohřební ústav, kterému krematorium patří, držel místo v tajnosti, protože se bál útoku skupin, které s krematoriem nesouhlasí. Ortodoxní skupiny se proti společnosti pokoušely podniknout právní kroky. Někteří neskrývali svůj souhlas se zapálením krematoria.
O umístění krematoria nevěděli ani obyvatelé osady. Tvrdí, že pokud by o záměru věděli, nikdy by to nedovolili. „Sami bychom se postarali o jeho zavření,“ říká jeden z nich, který si stěžuje na strašný zápach a kromě toho mu také vadí spojitost s holocaustem. „Neuchýlili bychom se ale k násilí.“
„Objevili jsme krematorium náhodou, když někdo zahlédl sanitky převážející v noci těla,“ řekl Šalom Raz, „popel byl rozptýlen nebo vložen do urny. Zápach ze spálených těl byl… bylo těžké tu dýchat.“
„Já sám jsem sekulární, ale nikdo v osadě tu to krematorium nechtěl. Přináší to asociace s holocaustem. Je to prostě nestoudné, že někdo postavil tohle zařízení. Budeme bojovat proti každému, kdo by se ho tu pokusil znovu otevřít. Nyní se do toho vložil i obecní úřad a zdá se, že za to nikdo nebude sankcionován,“ řekl Raz.
Ředitel pohřební služby, Alon Nativ, však říká, že zařízení žádný zápach neprodukovalo. Spalování těl probíhá v uzavřeném systému a tudíž je nemožné, aby se jakýkoliv zápach šířil. Podle něj jde u lidí spíše o psychologickou záležitost. Ač chápe nesouhlas věřících obyvatel, říká, že krematorium má všechna potřebná povolení. Navíc prý bylo postaveno půl míle od obytné oblasti, aby nebylo nikomu na očích. Podle něj prostě jen chtěli poskytnout službu těm, kteří si přejí být po smrti zpopelněni. Sám přiznává, že věděl, že se proti krematoriu může zvednout něco, co nazval jako „teror charedim“.
Odmítá zároveň srovnání s nacisty a říká, že 20% lidí, kteří se na jeho společnost obrátili, jsou osoby, které přežily holocaust. „Mnoho prominentních židovských osobností se rozhodlo pro kremaci – Albert Einstein, Milton Friedman a Artur Rubinsten,“ řekl. „Osobně si myslím, že je špatné uctívat kámen a já sám nechci, aby moje děti nějaký uctívaly.“
„Přeji si být po smrti zpopelněn a přeji si, aby byl můj popel rozptýlen ve větru. Každý rok na mé narozeniny se pak moje rodina sejde, pozvednou sklenice, připomenou si, že život je krásný a půjdou dál. To je moje poselství.“