Kdo byl onen „tajemný“ íránský jaderný vědec Mohsen Fakhrizadeh?

„Jakmile by byl připraven dostatek štěpného materiálu pro výrobu bomby, tak právě tady měla přijít jeho chvíle,“ řekl bývalý vysoký analytik IDF Military Intelligence pro JNS.

Autor: Yaakov Lappin, JNS, 29. listopadu 2020

Podplukovník v záloze Dr. Raphael Ofek z Centra strategických studií Begin-Sadat také v minulosti působil v kanceláři předsedy vlády.

„Po celou dobu byl Fakhrizadeh (řečeno jazykem fyziků, kteří se touto záležitostí zabývají) odpovědný za zbrojení,“ řekl Ofek. „Mimo jiné dokonce dorazil jako pozvaný host na třetí severokorejský test jaderných zbraní v roce 2013.“

Fáze hromadění štěpného materiálu (uranu) nebyla ani tak v odpovědnosti Fakhrizadeha, ale spíše spadala pod jurisdikci Íránské organizace pro atomovou energii, v jejímž čele stojí íránský diplomat Ali Akbar Salehi.

Ve zprávě zveřejněné na začátku listopadu Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) stojí, že Írán nyní nashromáždil dvanáctinásobek množství obohaceného uranu, které je mu podle podmínek Společného komplexního akčního plánu z roku 2015 (JCPOA) povoleno držet. JCPOA je dohoda uzavřená mezi světovými mocnostmi a Teheránem, která měla za cíl omezit jeho jaderný program.

V roce 1998 převzal Fakhrizadeh Íránské Fyzikální výzkumné středisko (známé pod zkratkou PHRC), které se stalo známým jako program Amad, popsaný v roce 2018 izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem jako „komplexní program navržení, konstrukce a otestování jaderné zbraně.“

Netanjahu toto pronesl, když (před OSN) odhalil krabice spisů obsahujících jaderný archiv, který získala izraelská zpravodajská agentura Mossad ze skladu v Teheránu.

Připomněl také, jak se v roce 2015, před podepsáním JCPOA, pokusila IAEA provést pohovor se všemi Íránci zapojenými do programu Amad a jak íránský režim odmítl umožnit rozhovor s Fakhrizadehem. „Stručně řečeno, byl považován za tajemného muže,“ řekl Ofek.

„Uchováván pro okamžik až se naskytne příležitost“

Ofek, který byl požádán o posouzení škod způsobených atentátem pro íránský vojenský jaderný program, uvedl, že si není jistý, zda je takový odhad možný.

„Od roku 2015 se Íránci pokoušeli ukrýt svůj program vývoje jaderných zbraní. Dost těžko vědět, v jakém rozsahu skutečně pokračovali. Mohli pokračovat v oblasti počítačových výpočtů, ale zřejmě ne v akcích na zemi,“ vysvětlil Ofek. „Od roku 2015 si nejsem jistý, kde Fakhrizadeh byl. Byl zjevně v obraze. Není však jasné, zda mohl řídit záležitosti poukazující na obnovu íránského vojenského jaderného programu.“

Navzdory obvinění Teheránu, že za atentátem stojí Izrael, Ofek uvedl, že „nelze vyloučit, že za tím byli i jiní, například opoziční skupina Mujahedin-e-Khalq. Je možné, že to udělali oni sami nebo ve spolupráci se zahraničím. V každém případě Íránci vždy obviňují Izrael.“

Mezitím i24 News informovaly o prohlášení íránského představitele, který uvedl, že za zabitím Fakhrizadeha stojí stejné elementy, které v červenci sabotovaly zařízení na obohacování uranu v Natanzu.