Jsme Němci, Češi, Poláci, či Slováci, mnozí z nás vnukové generací druhé světové války, a máme šanci nepostavit se znovu proti izraelskému národu, ale podpořit jej! Máme novou šanci neopakovat chyby našich předků!

Palestinský stát už existuje. Jmenuje se Jordánsko. Není třeba další.. Založení druhého palestinského státu – nebo třetího, pokud do toho zahrneme i Hamásem ovládaný de facto stát v pásmu Gazy – by destabilizovalo region a zvýšilo násilí.

Význam Trumpova plánu spočívá v tom, že na rozdíl od předchozích amerických mírových iniciativ uznává právo Izraele na teritoria za hranicemi z roku 1967 jako záležitosti historického práva, a ne výhradně jako bezpečnostní opatření.

Nedávno zesnulý ománský sultán byl vzácným arabským vůdcem, který se nenechal ovlivnit převládajícími protiizraelskými trendy a odmítl být zatažen do arabsko-izraelského konfliktu.. Není jasné, jak se nový sultán vůči Izraeli postaví. 

Před deseti lety byl Izrael závislý na zemním plynu z Egypta, dnes ho vyváží do Egypta a Jordánska.. Více než desetiletí posiluje židovský stát vztahy s monarchiemi Golfského zálivu, se kterými nemá žádné diplomatické vztahy.

Lidé mají tendenci se bouřit, když po delším období, ve kterém se zlepšuje jejich životní úroveň, dojde k poklesu.. Není jasné, co se stane.. Vůdci Íránu by se mohli vydat i cestou Severní Korey a brutálně potlačit svůj lid.

Takže, pokud se zajímáte o mír na Blízkém východě, možná odpovědí není tlačit Izrael, aby Palestincům ještě jednou nabídl stát. Možná odpovědí je tlačit Palestince, aby konečně přijali existenci židovského státu.. Zdá se, že pro příliš mnoho palestinských Arabů je dvoustátní řešení nepřijatelnou nabídkou.

Na Blízkém východě tato reorganizace americké politiky poskytla národům regionu – včetně Izraele a Palestinců – první šanci na dosáhnutí skutečného míru, jakou kdy měly.

Nic z toho nepřinese udržitelný mír regionu, který je věčně v chaosu.. Aby tento konflikt skončil, musí Turecko nejprve uzavřít mír se svými vlastními Kurdy, spíše než aby se honilo za Kurdy v Iráku nebo v Sýrii.

Toto všechno vysílá Teheránu jasnou zprávu, že jakýkoliv větší útok proti Izraeli samotnému bude mít pravděpodobně za následek přímý izraelský úder..

Tato průkopnická vize čeká na své naplnění po mnoho let. Pokud nebude prohlášení premiéra Netanjahua o nezávislosti okamžitě podepřeno prudkým nárůstem výstavby a cílenou podporou vlády, pak vyšumí a zemře.

Západní a izraelští „míroví aktivisté“ dlouho tvrdí, že Abbás je nejlepším „mírovým partnerem“, kterého může Jeruzalém očekávat.. Jak ale uzavřete mír s někým, kdo chce, abyste zemřel?

Proč tolik odborníků přes všechny důkazy uvěřilo tomu, že PLO chce mír? K omylu došlo proto, že vedení přijalo propagandu PLO o tom, že vede národní snahu o založení státu jménem vysídleného a utlačovaného lidu.

V Izraeli neexistuje žádná ústavní diskriminace a rasismus a pokud to někdo tvrdí, nejde pouze o morální ostudu, ale také o intelektuální nepoctivost.

V roce 1948 bylo Československo první, kdo dodal Izraeli zbraně. A to i přes mezinárodní embargo na zbraně.. Dnes se tyto dvě země nepovažují pouze za spojence, ale za něco mnohem většího.